Games jsou ideální detenční zařízení pro opravdu roztodivně různorodé povahy - máme tu sofistikované trolly (Bob), zatvrzelé mainstreamové hráče (GGG), PC master race hráče (LV), militantní konzolové hráče (Hnisavec), Japanofily (Vogon), analfabety (Jack) a dokonce i nedoceněné literární umělce (MickeyMutant).

keby si daktorí dali dole ružové okuliare a zahrali si dnes System Shock 2 tak by prišli na to že tá hra je dnes totálne zastaralá a nehratelná. Ovela viac ako Bioshock alebo dokonca prvý System Shock. Ja osobne som nikdy nepochopil tú glorifikáciu SS2 ani vo svojej dobe. Prekombinované a nudné s debilnou AI a ani ako horor to absolútne nefunguvalo.

Bobove prispevky jsou super, skoda jen ze mrha talent na strankach jako Games...

Loukotove clanky jsou super, skoda jen ze mrha talent na hry jako Bioshock...

Jednotka aspoň očarila prostredím, ktoré jednoduchostou a ladením do tmavých farieb zakryla viacero nedostatkov, ktoré sa v infinite odhalili naplno. Bohuzial príbeh opäť vykradacka, ale už dosť nekvalitna.

Infinite byl vždycky kritizován. Samozřejmě, ta kritika se ti asi nějak nezdá, protože hru kritizují jedinci typu neregistrovaný návštěvník diskusí na Games.cz, ale najdou se i kritici, kteří jsou inteligentní a hrám rozumí. Například tohle rozsáhlé video - https://www.youtube.com/watch?v=VdNhwb7iuI4 , dobrá pasáž videa je třeba ta, která rozebírá nezvládnuté téma cestování časem, začíná okolo 14:50.

áno ja tomu rozumiem, ale príde mi to pritiahnuté za vlasy. Ale upresním ti to....potom čo sa nechá utopiť, nič z toho čo si zažil nevznikne, pretože ty si konštanta a keď zanikne konštanta zaniknú všetky premenné svety.

Yep, BioShock je meh, poslední naději vkládám do SS3 na kterym dělá i Spector.

Děkuji za výborný článek!

Mě to přijde docela pochopitelné, máš multiverzum, kdy se s každou další volbou vytvoří nový vesmír, Booker se po masakru u Wounded Knee nechal/nenechal pokřtít a tak vznikly dvě reality, v jedné má Booker dceru Annu, ale je z něj karbaník a má dluhy, v té druhé, kde je pokřtěný, se z něj stane Comstock, diktátor co založí Columbii, ale nemůže mít děti, tak si dojde do jiné reality pro svou biologickou dceru Annu/Elizabeth, ze které později udělá dedice a mučenim a vymytim mozku diktátora jako je on sám. Booker se vydá do Columbie pro dceru, ale je to vždy stejná smyčka/paradox, scéna s mincí ukazuje, že tam byl už mockrát, jediný způsob, jak se z toho dostat , je uzavřít rovinu kdy se z něj stane Comstock, tedy ve chvíli kdy se nechává pokřtít, což je moment, kdy se to zlomilo. Nechá tedy Elizabeth, aby ho utopila, Comstock nikdy nevznikne a Booker žije dál v realitě s dcerou Annou. Jednodušší to být ani nemohlo *1*

Pár místních křiklounů naštěstí nejsou zdaleka všichni *4*

To nechápu ... když Infinite vyšel, všichni ho opěvovali jako jednu z nejlepších her a teď skoro po 4 letech ho začali všichni kritizovat a nenávidět? Zaspal jsem něco?

Pro mě byl BS Infinite jedním z největších zklamani minule generace.
Slibovali nám návrat k System Shocku 2 a místo toho jsme dostali v podstatě singleplayerovou verzi Unreal Tournament. Totálně tupá střílečka s imbecilnimi nepřáteli, jejichž jediným AI je hnát se za vámi jako čokl. A hřebíčkem do rakve byl ten respawn, kdy co jste stihli pokosit, zůstalo pokosené, takže jste mohli hrát jako totální pako a stejně bylo vítězství jen otázkou času.

V porovnání se SS2, kde člověk naopak počítal každý výstřel, lekal se každého podezreleho zvuku... Ty dvě hry nemají společného vůbec nic

Hraj to na nejnižší obtížnost, teď nemyslím že by jsi to nezvládal, ale střílecí pasáže nebudou tak obtěžovat a můžeš se víc věnovat příběhu a prostředí.

Paradoxni je ze to byla strilecka v ktere melo byt daleko min strileni. Rozehral sem hru podruhe ale uz me vubec nebavila, pribeh a prostredi paradni ale toho strileni bylo moc.

Nevím, kde jinde než v Bioshocku bys chtěl hledat zajímavé herní mechaniky. Už jen plasmidy jsou kapitola sama osobě.

Dohral jsem, ale postmortem vize me bavi vic nez zamlzeny vzpominky. Uvidime jestli se Levinovi podari dostat do, anebo postavit kolem sebe tym, co by dalsi z jeho napadu spolecnou snahou posunul dal a doprovodil takovy projekt i ke zdarnemu konci.

Pěknej článek. Díky!

Tohle prosím vás radši nepište, ještě to někdo napráská a vlítne sem Bureš.

I když mám rád oba první Bioshocky, do Infinite jsem se nemohl dostat. Dvakrát jsem ho rozehrál, ale strašně rychle skončil. Možná obsahuje úžasnou příběhovou a filozofickou linku, ale pokud mě nepolapí zajímavé herní mechaniky, tak si ji neprožiju. To si pak o tom radši třeba něco přečtu a nemusím protrpět celou hru na vlastní kůži*4*