a přitom to bylo jedna z nejlíp optimalizovanej her ).

Tak hra je to parádní. Pocit z jízdy skvělý, auta se podle mě chovají ideálně, jejich poškozování pro mě ideální. V GTA 4 to bylo fajn, ale toto mi přijde pro hraní zajímavější, takže nechápu tu vlnu kritiky, která se objevila po vydání na konzole minulé generace. Ovládání auta na gamepadu v poho. Horší je to s přestřelkama, není to vždy jednoduchý. Tam to bude s myší a klávesnicí asi vychytanější. Ale tak dá se to a stejně člověk nejvíc času stráví v autě.
K tomu sekání. Ze začátku jsem měl taky takový pocit, i když mi to nepřišlo nehratelné, spíš nepříjemné. Ale po delším hraní mám dojem, že se to děje velmi vzácně a drtivá většina mapy jede bez propadů. Možná to v danou chvíli něco dočítá, bývá to jen na pár sekund a není to častý jev.

Dobry den, hraju gta 5 na ps4 a při rychlém průjezdu městem se mi hra seká asi nízké fps. Máte s tím někdo zkušenost? Občas je to fakt nehratelný.. *13*

To je tokoK *1*

R* se poučil u GTA IV narozdíl od jiných (Ubisoft,EA,Activision atd.) a hry jako L.A. NOIRE nebo MAX PAYNE 3 byly optimalizovány velice dobře a nic se tomu nedalo vytknout. *12*

treba 25 filmovych fps

pravda za jednu blbe zoptimalizovanou hru si to nezaslouzi, ale za jejich Winlive a social club 100% smejdi!

to vse protoze recenze nextgen GTAV muze vyjit teprve v lednu....

Lol, přijdu do diskuze a jediné co tu vidím jsou kecy o tom, že bez konzolí by byl svět veselejší, barevnější, rozmanitější, mírumilovnější a všichni bychom - se širokým úsměvem na rtech - hráli na PC úchvatné hry v grafice Avataru, s rozlohou větší než naše galaxie a s příběhy tak dechberoucími, že by i Sedm divu světa pobledlo při pohledu na tu božskou dokonalost. Tohle všechno bychom měli a ještě mnohem víc, ale díky "šmejdským konzolím" nemůžeme, fñuk, fñuk. Ano, ano, tohle všechno a na dnešních "hi-teens" i5 / GTX 760....ach ti PC snílci. Nu což, hurá veřejně upálit konzolovou platformu, která může jedině za to, že se díky ní o svět virtuálních her zajímá čím dál více lidí *4*
1.) Nic proti Vám kolego, ale bod č.1 je z Vaší hlavy nebo Vám ho někdo poradil? Neexistovat chytří lidé, neexistuje PC, které dnes používají nejen rozumní lidé, ale bohužel i kdejací troubové. Neexistovat dobré podmínky na Zemi, neexistuje tady rozmanitý život. Neexistovat vesmír, neexistuje naše sluneční soustava. To jsou naprosto základní věci a uvádět je jako "fakta", je přinejmenším úsměvné *4*

2) Děkuji, že jste nás - hloupé uživatele konzolí - na tuhle skutečnost upozornil. Věnuji se hraní videoher zhruba 20 let (z toho asi 5 let na PC) a dodnes jsem si myslel, že videohry po nocích vyšívají čiperné babičky v domovech pro seniory. Takže videohry se vytváří na pracovním PC? Jsem opravdu štastný, že už mám v tomhle jasno. Ted' už mi jen zbývá zjistit, zda děti vážně nosí čápi nebo jsou to vrány a budu nejštastnějším obyvatelem střední Evropy *4*

3) Neexistovat PC, tak neexistují bojovníci za PC a všichni bychom se věnovali smysluplnějším aktivitám, než jsou hodiny, týdny i roky života trávené před blikajícím monitorem hluboko do noci. O ušetřených nervech při přeměrování pindíků ve slovních přestřelkách na interfernetu nemluvě. Neexistovat konzole, tak by existovaly stovky milionů slabších a miliony silných PC a nic by se nezměnilo. Zarytí hlupáci by jen na internetu nenadávali na majitele konzolí, ale na majitele slabších PC sestav s tím, že oni jsou tou "brzdou" vývoje, nic víc, nic míñ *4*

4) Ano, videohry jsou na konzole dražší, ovšem podstatné je, kde a o kolik. V zahraničí vyjde novinka na PLAYSTATION 4 / XBOX ONE kupujícího bez potíží na 1000-1200 Kč, přijedete do Czech republic a u řady obchodníků najdete cenovky v řádu 1690-1990 Kč. Skutečně za tohle může zlá SONY a zlý MICROSOFT nebo jenom nenasytnost místních obchodníků, hmm? Před několika lety jsem viděl nějaký "rozbor" ceny videohry ve výši 1999 Kč, což byla cenovka, kterou dlouho a rád používal jeden řetězec v CR, jehož název se skládá ze 3 písmen a prvním je "J". Nepamatuji si ta čísla přesně, ale cena 1 kopie hry byla u "J" 1999 Kč, z čehož mělo vývojové studio zisk kolem 400 Kč, vydavatel zisk kolem 500 Kč a zbytek....no, modří už vědí a SONY, MICROSOFT ani NINTENDO to opravdu nebylo *4*

5) To je jediný bod, s kterým lze souhlasit a to bez připomínek. Škoda jen, že tuhle jednoduchou "rovnici" o tom, že každý máme právo vychutnávat si svůj herní koníček podle svých představ (na konzoli, na tabletu, na mobilu, na notebooku, na stolním PC), nedokáže pochopit ta extrémně zarytá část PC komunity, která se tak ráda montuje do všeho a nejvíce do toho, co se jich vlastně nijak netýká. Ale co naplat, dnešní doba přeje hlouposti i agresi a internet (o politice raději nemluvit) je toho ukázkovým příkladem. Naštěstí je těch rozumných hráčů - které skutečně zajímá hraní her bez ohledu na platformu, nikoliv honění si ega na herních webech - podstatná většina a to je jenom dobře. Jelikož pokud zmagoříme "z čísílek" všichni, tak to můžeme v herním i v reálném světě zabalit nadobro. Hezký večer *4*

No vida a ta druhá polovina příspěvků je pro změnu od nějakého xXx, který tady vypotil už nejeden protikonzolový blábol a odhaduji, že jich ještě do konce roku 2014 stihne spoustu vypotit. Takže si s GGG (at' už je to kdokoliv) nemáte vůbec co vyčítat. No, nebudu PC kolego rušit, at' můžete v klidu pokračovat ve své dětinské křížové výpravě *4*

Holt každý máme nějaké to hobby a Vaším je evidentně hloupý protikonzolový trolling. Jinak konzole tady budou ještě spoustu let, tak Vám přeji, aby jste přes všechno to "lincování" konzolí a řešení volovin na internetu, nepřišel o řadu zajímavých a dobře optimalizovaných PC her. Hraní zdar a hlouposti zmar *4*

"Kdyby lidi nekupovali šmejdské konzole"

Vcelku by mě zajímalo, co je na konzolích tak "šmejdského", náš milý a nemocně zarytý PC kolego. Obsah Vaší hlavy odhaduji na složení seno, sláma, piliny a neurčitá hmota hnědé barvy. No nic, hraní zdar a hlouposti zmar *4*

To si pleteš, my PCčkáři máme maximálně tak plnej pytel modů.

ruprt is your name? :D

Tak mě třeba chyby v optimalizaci vůbec neštvou, protože vím, že si ve finále zahraju luxusní hru, která za ty prachy stojí. Narozdíl od těch slátanin z Ubisoftu, které jsou rovněž špatně optimalizované a navíc hra stojí ve výsledku za sranec.

Když před rokem vycházelo páté Grand Theft Auto, narážel jsem na četné vzlyky stran kvality grafiky. Nechápu je doteď: čtyřka udělala krok od komiksu k fotorealismu a pětka ho dotáhla do výsledku, který mě nutil na každém rohu tasit nikoli bouchačku, nýbrž mobil, a střílet nikoli obyvatele Los Santos, ale západy slunce. A když už jsem si připadal echt zvrhle, tak – selfies. Gándhí virtuálního násilí, rozumíte. Pointa? Na pětku se mi dívalo fantasticky už před rokem a přeleštěná verze hry, vydaná na konzolích nové generace (a v lednu i PC), vypadá o několik pomyslných chlupů líp, které někomu můžou připadat podsta tné, ale na mém nadšení cvakat fotografie nic nemění. Hotovo, vyřízeno, můžu to odevzdat, Petře?Tak prý ne. Ale má pravdu, šéfredaktor! Ruku v ruce totiž s vyšším rozlišením textur (rozuměj – hra vypadá konečně tak, jak by vypadala, vyjít původně i na PC) a travnatější trávou (v pokrytí povrchů vítězí PlayStation nad Xboxem, zapalte internet!) přichází do série jedna zásadní novinka. Jak říkáme my odborníci tzv. game changer, tedy měnič hry.
Měničem nextgenové pětky je možnost přepnout pohled do první osoby. Co v předchozích dílech obstarávaly různé fanouškovské hacky, s tím si v Rockstaru dali podstatně větší práci, než že by jen přepsali pár čísel v .ini souboru. Dnes už to sice není taková vzácnost jako v časech parkourové akce Mirror’s Edge, ale pohled z vlastních očí znamená v Grand Theft Auto V poctivě zpracované animace například... ovládání mobilního telefonu! Zatímco v původní hře jste listovali jeho znázorněním v postranní liště, tentokrát ho prostě držíte v ruce. 10/10 a GOTY.
A vlastně si nedělám zase takovou legraci: hra vás díky pohledu první osoby do svého světa jednoduše vcucne. Jakožto člověk, který obecně preferuje virtuální řízení zpoza palubní desky, jsem neměnil ani za volantem. Když před rokem vycházelo páté Grand Theft Auto, narážel jsem na četné vzlyky stran kvality grafiky. Nechápu je doteď: čtyřka udělala krok od komiksu k fotorealismu a pětka ho dotáhla do výsledku, který mě nutil na každém rohu tasit nikoli bouchačku, nýbrž mobil, a střílet nikoli obyvatele Los Santos, ale západy slunce. A když už jsem si připadal echt zvrhle, tak – selfies. Gándhí virtuálního násilí, rozumíte. Pointa? Na pětku se mi dívalo fantasticky už před rokem a přeleštěná verze hry, vydaná na konzolích nové generace (a v lednu i PC), vypadá o několik pomyslných chlupů líp, které někomu můžou připadat podsta tné, ale na mém nadšení cvakat fotografie nic nemění. Hotovo, vyřízeno, můžu to odevzdat, Petře?Tak prý ne. Ale má pravdu, šéfredaktor! Ruku v ruce totiž s vyšším rozlišením textur (rozuměj – hra vypadá konečně tak, jak by vypadala, vyjít původně i na PC) a travnatější trávou (v pokrytí povrchů vítězí PlayStation nad Xboxem, zapalte internet!) přichází do série jedna zásadní novinka. Jak říkáme my odborníci tzv. game changer, tedy měnič hry.
Měničem nextgenové pětky je možnost přepnout pohled do první osoby. Co v předchozích dílech obstarávaly různé fanouškovské hacky, s tím si v Rockstaru dali podstatně větší práci, než že by jen přepsali pár čísel v .ini souboru. Dnes u ž to sice není taková vzácnost jako v časech parkourové akce Mirror’s Edge, ale pohled z vlastních očí znamená v Grand Theft Auto V poctivě zpracované animace například... ovládání mobilního telefonu! Z atímco v původní hře jste listovali jeho znázorněním v postranní l iště, tentokrát ho prostě držíte v ruce. 10/10 a GOTY.
A vlastně si nedělám zase takovou legraci: hra vás díky pohledu první osoby do svého světa jednoduše vcucne. Jakožto člověk, který obecně preferuje virtuální řízení zpoza palubní desky, jsem neměnil ani za volantem.

Když před rokem vycházelo páté Grand Theft Auto, narážel jsem na četné vzlyky stran kvality grafiky. Nechápu je doteď: čtyřka udělala krok od komiksu k fotorealismu a pětka ho dotáhla do výsledku, který mě nutil na každém rohu tasit nikoli bouchačku, nýbrž mobil, a střílet nikoli obyvatele Los Santos, ale západy slunce. A když už jsem si připadal echt zvrhle, tak – selfies. Gándhí virtuálního násilí, rozumíte. Pointa? Na pětku se mi dívalo fantasticky už před rokem a přeleštěná verze hry, vydaná na konzolích nové generace (a v lednu i PC), vypadá o několik pomyslných chlupů líp, které někomu můžou připadat podsta tné, ale na mém nadšení cvakat fotografie nic nemění. Hotovo, vyřízeno, můžu to odevzdat, Petře?Tak prý ne. Ale má pravdu, šéfredaktor! Ruku v ruce totiž s vyšším rozlišením textur (rozuměj – hra vypadá konečně tak, jak by vypadala, vyjít původně i na PC) a travnatější trávou (v pokrytí povrchů vítězí PlayStation nad Xboxem, zapalte internet!) přichází do série jedna zásadní novinka. Jak říkáme my odborníci tzv. game changer, tedy měnič hry.
Měničem nextgenové pětky je možnost přepnout pohled do první osoby. Co v předchozích dílech obstarávaly různé fanouškovské hacky, s tím si v Rockstaru dali podstatně větší práci, než že by jen přepsali pár čísel v .ini souboru. Dnes už to sice není taková vzácnost jako v časech parkourové akce Mirror’s Edge, ale pohled z vlastních očí znamená v Grand Theft Auto V poctivě zpracované animace například... ovládání mobilního telefonu! Zatímco v původní hře jste listovali jeho znázorněním v postranní liště, tentokrát ho prostě držíte v ruce. 10/10 a GOTY.
A vlastně si nedělám zase takovou legraci: hra vás díky pohledu první osoby do svého světa jednoduše vcucne. Jakožto člověk, který obecně preferuje virtuální řízení zpoza palubní desky, jsem neměnil ani za volantem. Když před rokem vycházelo páté Grand Theft Auto, narážel jsem na četné vzlyky stran kvality grafiky. Nechápu je doteď: čtyřka udělala krok od komiksu k fotorealismu a pětka ho dotáhla do výsledku, který mě nutil na každém rohu tasit nikoli bouchačku, nýbrž mobil, a střílet nikoli obyvatele Los Santos, ale západy slunce. A když už jsem si připadal echt zvrhle, tak – selfies. Gándhí virtuálního násilí, rozumíte. Pointa? Na pětku se mi dívalo fantasticky už před rokem a přeleštěná verze hry, vydaná na konzolích nové generace (a v lednu i PC), vypadá o několik pomyslných chlupů líp, které někomu můžou připadat podsta tné, ale na mém nadšení cvakat fotografie nic nemění. Hotovo, vyřízeno, můžu to odevzdat, Petře?Tak prý ne. Ale má pravdu, šéfredaktor! Ruku v ruce totiž s vyšším rozlišením textur (rozuměj – hra vypadá konečně tak, jak by vypadala, vyjít původně i na PC) a travnatější trávou (v pokrytí povrchů vítězí PlayStation nad Xboxem, zapalte internet!) přichází do série jedna zásadní novinka. Jak říkáme my odborníci tzv. game changer, tedy měnič hry.
Měničem nextgenové pětky je možnost přepnout pohled do první osoby. Co v předchozích dílech obstarávaly různé fanouškovské hacky, s tím si v Rockstaru dali podstatně větší práci, než že by jen přepsali pár čísel v .ini souboru. Dn es už to sice není taková vzácnost jako v časech parkourové akce Mirror’s Edge, ale pohled z vlastních očí znamená v Grand Theft Auto V poctivě zpracované animace například... ovládání mobi lního telefonu! Zatímco v původní hře jste listovali jeho znázorněním v postranní liště, tentokrát ho prostě držíte v ru ce. 10/10 a GOTY.
A vlastně si nedělám zase takovou legraci: hra vás díky pohledu první osoby do svého světa jednoduše vcucne. Jakožto člověk, který obecně preferuje virtuální řízení zpoza palubní desky, jsem neměnil ani za volantem.

Když před rokem vycházelo páté Grand Theft Auto, narážel jsem na četné vzlyky stran kvality grafiky. Nechápu je doteď: čtyřka udělala krok od komiksu k fotorealismu a pětka ho dotáhla do výsledku, který mě nutil na každém rohu tasit nikoli bouchačku, nýbrž mobil, a střílet nikoli obyvatele Los Santos, ale západy slunce. A když už jsem si připadal echt zvrhle, tak – selfies. Gándhí virtuálního násilí, rozumíte. Pointa? Na pětku se mi dívalo fantasticky už před rokem a přeleštěná verze hry, vydaná na konzolích nové generace (a v lednu i PC), vypadá o několik pomyslných chlupů líp, které někomu můžou připadat podsta tné, ale na mém nadšení cvakat fotografie nic nemění. Hotovo, vyřízeno, můžu to odevzdat, Petře?Tak prý ne. Ale má pravdu, šéfredaktor! Ruku v ruce totiž s vyšším rozlišením textur (rozuměj – hra vypadá konečně tak, jak by vypadala, vyjít původně i na PC) a travnatější trávou (v pokrytí povrchů vítězí PlayStation nad Xboxem, zapalte internet!) přichází do série jedna zásadní novinka. Jak říkáme my odborníci tzv. game changer, tedy měnič hry.
Měničem nextgenové pětky je možnost přepnout pohled do první osoby. Co v předchozích dílech obstarávaly různé fanouškovské hacky, s tím si v Rockstaru dali podstatně větší práci, než že by jen přepsali pár čísel v .ini souboru. Dnes už to sice není taková vzácnost jako v časech parkourové akce Mirror’s Edge, ale pohled z vlastních očí znamená v Grand Theft Auto V poctivě zpracované animace například... ovládání mobilního telefonu! Zatímco v původní hře jste listovali jeho znázorněním v postranní liště, tentokrát ho prostě držíte v ruce. 10/10 a GOTY.
A vlastně si nedělám zase takovou legraci: hra vás díky pohledu první osoby do svého světa jednoduše vcucne. Jakožto člověk, který obecně preferuje virtuální řízení zpoza palubní desky, jsem neměnil ani za volantem. Když před rokem vycházelo páté Grand Theft Auto, narážel jsem na četné vzlyky stran kvality grafiky. Nechápu je doteď: čtyřka udělala krok od komiksu k fotorealismu a pětka ho dotáhla do výsledku, který mě nutil na každém rohu tasit nikoli bouchačku, nýbrž mobil, a střílet nikoli obyvatele Los Santos, ale západy slunce. A když už jsem si připadal echt zvrhle, tak – selfies. Gándhí virtuálního násilí, rozumíte. Pointa? Na pětku se mi dívalo fantasticky už před rokem a přeleštěná verze hry, vydaná na konzolích nové generace (a v lednu i PC), vypadá o několik pomyslných chlupů líp, které někomu můžou připadat podsta tné, ale na mém nadšení cvakat fotografie nic nemění. Hotovo, vyřízeno, můžu to odevzdat, Petře?Tak prý ne. Ale má pravdu, šéfredaktor! Ruku v ruce totiž s vyšším rozlišením textur (rozuměj – hra vypadá konečně tak, jak by vypadala, vyjít původně i na PC) a travnatější trávou (v pokrytí povrchů vítězí PlayStation nad Xboxem, zapalte internet!) přichází do série jedna zásadní novinka. Jak říkáme my odborníci tzv. game changer, tedy měnič hry.
Měničem nextgenové pětky je možnost přepnout pohled do první osoby. Co v předchozích dílech obstarávaly různé fanouškovské hacky, s tím si v Rockstaru dali podstatně větší práci, než že by jen přepsali pár číse l v .ini souboru. Dnes už to sice není taková vzácnost jako v časech parkourové akce Mirror’s Edge, ale pohled z vlastních očí znamená v Grand Theft Auto V poctivě zpracované animace například... ovládání mobi lního telefonu! Zatímco v původní hře jste listovali jeho znázorněním v postranní liště, tentokrát ho prostě držíte v ruce. 10/10 a GOTY.
A vlastně si nedělám zase takovou legraci: hra vás díky pohledu první osoby do svého světa jednoduše vcucne. Jakožto člověk, který obecně preferuje virtuální řízení zpoza palubní desky, jsem neměnil ani za volantem.

Když před rokem vycházelo páté Grand Theft Auto, narážel jsem na četné vzlyky stran kvality grafiky. Nechápu je doteď: čtyřka udělala krok od komiksu k fotorealismu a pětka ho dotáhla do výsledku, který mě nutil na každém rohu tasit nikoli bouchačku, nýbrž mobil, a střílet nikoli obyvatele Los Santos, ale západy slunce. A když už jsem si připadal echt zvrhle, tak – selfies. Gándhí virtuálního násilí, rozumíte. Pointa? Na pětku se mi dívalo fantasticky už před rokem a přeleštěná verze hry, vydaná na konzolích nové generace (a v lednu i PC), vypadá o několik pomyslných chlupů líp, které někomu můžou připadat podsta tné, ale na mém nadšení cvakat fotografie nic nemění. Hotovo, vyřízeno, můžu to odevzdat, Petře?Tak prý ne. Ale má pravdu, šéfredaktor! Ruku v ruce totiž s vyšším rozlišením textur (rozuměj – hra vypadá konečně tak, jak by vypadala, vyjít původně i na PC) a travnatější trávou (v pokrytí povrchů vítězí PlayStation nad Xboxem, zapalte internet!) přichází do série jedna zásadní novinka. Jak říkáme my odborníci tzv. game changer, tedy měnič hry.
Měničem nextgenové pětky je možnost přepnout pohled do první osoby. Co v předchozích dílech obstarávaly různé fanouškovské hacky, s tím si v Rockstaru dali podstatně větší práci, než že by jen přepsali pár čísel v .ini souboru. Dnes už to sice není taková vzácnost jako v časech parkourové akce Mirror’s Edge, ale pohled z vlastních očí znamená v Grand Theft Auto V poctivě zpracované animace například... ovládání mobilního telefonu! Zatímco v původní hře jste listovali jeho znázorněním v postranní liště, tentokrát ho prostě držíte v ruce. 10/10 a GOTY.
A vlastně si nedělám zase takovou legraci: hra vás díky pohledu první osoby do svého světa jednoduše vcucne. Jakožto člověk, který obecně preferuje virtuální řízení zpoza palubní desky, jsem neměnil ani za volantem. Když před rokem vycházelo páté Grand Theft Auto, narážel jsem na četné vzlyky stran kvality grafiky. Nechápu je doteď: čtyřka udělala krok od komiksu k fotorealismu a pětka ho dotáhla do výsledku, který mě nutil na každém rohu tasit nikoli bouchačku, nýbrž mobil, a střílet nikoli obyvatele Los Santos, ale západy slunce. A když už jsem si připadal echt zvrhle, tak – selfies. Gándhí virtuálního násilí, rozumíte. Pointa? Na pětku se mi dívalo fantasticky už před rokem a přeleštěná verze hry, vydaná na konzolích nové generace (a v lednu i PC), vypadá o několik pomyslných chlupů líp, které někomu můžou připadat podsta tné, ale na mém nadšení cvakat fotografie nic nemění. Hotovo, vyřízeno, můžu to odevzdat, Petře?Tak prý ne. Ale má pravdu, šéfredaktor! Ruku v ruce totiž s vyšším rozlišením textur (rozuměj – hra vypadá konečně tak, jak by vypadala, vyjít původně i na PC) a travnatější trávou (v pokrytí povrchů vítězí PlayStation nad Xboxem, zapalte internet!) přichází do série jedna zásadní novinka. Jak říkáme my odborníci tzv. game changer, tedy měnič hry.
Měničem nextgenové pětky je možnost přepnout pohled do první osoby. Co v předchozích dílech obstarávaly různé fanouškovské hacky, s tím si v Rockstaru dali podstatně větší práci, než že by jen přepsali pár čísel v .ini soubo ru. Dnes už to sice není taková vzácnost jako v časech parkourové akce Mirror’s Edge, ale pohled z vlastních očí znamená v Grand Theft Auto V poctivě zpracované animace například... ovládání mobilního telefonu! Zatímco v původní hře jste listovali jeho znázorněním v postranní liště, t entokrát ho prostě držíte v ruce. 10/10 a GOTY.
A vlastně si nedělám zase takovou legraci: hra vás díky pohledu první osoby do svého světa jednoduše vcucne. Jakožto člověk, který obecně preferuje virtuální řízení zpoza palubní desky, jsem neměnil ani za volantem.

Když před rokem vycházelo páté Grand Theft Auto, narážel jsem na četné vzlyky stran kvality grafiky. Nechápu je doteď: čtyřka udělala krok od komiksu k fotorealismu a pětka ho dotáhla do výsledku, který mě nutil na každém rohu tasit nikoli bouchačku, nýbrž mobil, a střílet nikoli obyvatele Los Santos, ale západy slunce. A když už jsem si připadal echt zvrhle, tak – selfies. Gándhí virtuálního násilí, rozumíte. Pointa? Na pětku se mi dívalo fantasticky už před rokem a přeleštěná verze hry, vydaná na konzolích nové generace (a v lednu i PC), vypadá o několik pomyslných chlupů líp, které někomu můžou připadat podsta tné, ale na mém nadšení cvakat fotografie nic nemění. Hotovo, vyřízeno, můžu to odevzdat, Petře?Tak prý ne. Ale má pravdu, šéfredaktor! Ruku v ruce totiž s vyšším rozlišením textur (rozuměj – hra vypadá konečně tak, jak by vypadala, vyjít původně i na PC) a travnatější trávou (v pokrytí povrchů vítězí PlayStation nad Xboxem, zapalte internet!) přichází do série jedna zásadní novinka. Jak říkáme my odborníci tzv. game changer, tedy měnič hry.
Měničem nextgenové pětky je možnost přepnout pohled do první osoby. Co v předchozích dílech obstarávaly různé fanouškovské hacky, s tím si v Rockstaru dali podstatně větší práci, než že by jen přepsali pár čísel v .ini souboru. Dnes už to sice není taková vzácnost jako v časech parkourové akce Mirror’s Edge, ale pohled z vlastních očí znamená v Grand Theft Auto V poctivě zpracované animace například... ovládání mobilního telefonu! Zatímco v původní hře jste listovali jeho znázorněním v postranní liště, tentokrát ho prostě držíte v ruce. 10/10 a GOTY.
A vlastně si nedělám zase takovou legraci: hra vás díky pohledu první osoby do svého světa jednoduše vcucne. Jakožto člověk, který obecně preferuje virtuální řízení zpoza palubní desky, jsem neměnil ani za volantem. Když před rokem vycházelo páté Grand Theft Auto, narážel jsem na četné vzlyky stran kvality grafiky. Nechápu je doteď: čtyřka udělala krok od komiksu k fotorealismu a pětka ho dotáhla do výsledku, který mě nutil na každém rohu tasit nikoli bouchačku, nýbrž mobil, a střílet nikoli obyvatele Los Santos, ale západy slunce. A když už jsem si připadal echt zvrhle, tak – selfies. Gándhí virtuálního násilí, rozumíte. Pointa? Na pětku se mi dívalo fantasticky už před rokem a přeleštěná verze hry, vydaná na konzolích nové generace (a v lednu i PC), vypadá o několik pomyslných chlupů líp, které někomu můžou připadat podsta tné, ale na mém nadšení cvakat fotografie nic nemění. Hotovo, vyřízeno, můžu to odevzdat, Petře?Tak prý ne. Ale má pravdu, šéfredaktor! Ruku v ruce totiž s vyšším rozlišením textur (rozuměj – hra vypadá konečně tak, jak by vypadala, vyjít původně i na PC) a travnatější trávou (v pokrytí povrchů vítězí PlayStation nad Xboxem, zapalte internet!) přichází do série jedna zásadní novinka. Jak říkáme my odborníci tzv. game changer, tedy měnič hry.
Měničem nextgenové pětky je možnost přepnout pohled do první osoby. Co v předchozích dílech obstarávaly různé fanouškovské hacky, s tím si v Rockstaru dali podstatně větší práci, než že by jen přepsali pár čísel v .ini souboru. Dnes už to sice není taková vzácnost jako v časech parkourové akce Mirror’s Edge, ale pohled z vlastních očí znamená v Grand Theft Auto V poctivě zpracované animace například... ovládání mobilního tele fonu! Zatímco v původní hře jste listovali jeho znázorněním v postranní liště, tentokrát ho prostě držíte v ruce. 10/10 a GOTY.
A vlastně si nedělám zase takovou legraci: hra vás díky pohledu první osoby do svého světa jednoduše vcucne. Jakožto člověk, který obecně preferuje vi rtuální řízení zpoza palubní desky, jsem neměnil ani za volantem.

tohle je recenze ? tehle 10 vet, z pomocny skoly ? pujcte si excalibur prvnich 20 cisel, a ucte se deticky jak se pisou recenze. neskutecne jalovy.