Děkuji za výborný článek!

To nechápu ... když Infinite vyšel, všichni ho opěvovali jako jednu z nejlepších her a teď skoro po 4 letech ho začali všichni kritizovat a nenávidět? Zaspal jsem něco?

Pro mě byl BS Infinite jedním z největších zklamani minule generace.
Slibovali nám návrat k System Shocku 2 a místo toho jsme dostali v podstatě singleplayerovou verzi Unreal Tournament. Totálně tupá střílečka s imbecilnimi nepřáteli, jejichž jediným AI je hnát se za vámi jako čokl. A hřebíčkem do rakve byl ten respawn, kdy co jste stihli pokosit, zůstalo pokosené, takže jste mohli hrát jako totální pako a stejně bylo vítězství jen otázkou času.

V porovnání se SS2, kde člověk naopak počítal každý výstřel, lekal se každého podezreleho zvuku... Ty dvě hry nemají společného vůbec nic

Paradoxni je ze to byla strilecka v ktere melo byt daleko min strileni. Rozehral sem hru podruhe ale uz me vubec nebavila, pribeh a prostredi paradni ale toho strileni bylo moc.

Dohral jsem, ale postmortem vize me bavi vic nez zamlzeny vzpominky. Uvidime jestli se Levinovi podari dostat do, anebo postavit kolem sebe tym, co by dalsi z jeho napadu spolecnou snahou posunul dal a doprovodil takovy projekt i ke zdarnemu konci.

Pěknej článek. Díky!

I když mám rád oba první Bioshocky, do Infinite jsem se nemohl dostat. Dvakrát jsem ho rozehrál, ale strašně rychle skončil. Možná obsahuje úžasnou příběhovou a filozofickou linku, ale pokud mě nepolapí zajímavé herní mechaniky, tak si ji neprožiju. To si pak o tom radši třeba něco přečtu a nemusím protrpět celou hru na vlastní kůži*4*

Mimořádně kvalitní článek s vysokou přidanou hodnotou

Infinite na mě působil jako neskutečně ambiciózní projekt plný kreativních konceptů, kterým bohužel chyběla přesná jednotící vize, a tak se dohromady smíchalo tolik nápadů a ty prošly tolika verzemi, že ve výsledku vznikl zoufale slepený salát nesplněných slibů, populárních klišé, nevyužitých témat a roztříštěných mechanik.

nedávno som dohral opat ten remaster na PS4...samozrejme v mode 1999, kde nesmie hrač nič kupovat, nemá ukazoval na mape, kde má íst a kde dve tri rany rovná sa reštart checkpointu (btw.po smrti sa obnoví zdravie bossom aj Handymanovi a hráč príde o 100 dolárov). Len takto hra ukáže aká je premyslená, vyvážená a akou geniálnou hratelnostou disponuje: príklad finálny súboj sa dá prejsť klasicky strielaním všetkého, ale na 1999 je to extrémne tažké. Takže dá sa generátor oblepiť tým pohlcovačom guliek a má čas zhora sniperkou ostrelovat útočníkov. Alebo príde na to, že shock jockey pasca nezmizne a kompletne celé okolie generátora tým obhádže.

Oproti jedničke mi prekáža extrémne domotaný príbeh, v ktorom sa sám Levine musel zamotať a kur..í aj geniálny priamočiary storytelling neprekonatelnej jedničky a dvojky. Iné reality vnímam ako barličku, ktorou sá dá vysvetlit všetko a vyhnúť sa lepšiemu premysleniu príbehu aby dával ozajstný zmysel. Na konci to skrátky posobí trápne a smiešne narozdiel od katarzie v Bioshock 1. Ale DLCčka boli super a stále to je vysoko nadpriemerná hra.