-
psaníčko
Michale, /trochu osobne/, po Vašem deníku mám pocit, že jsem s Vámi nejen spala a vstávala s ranními novinami a tak, ale že jste byl se mnou na každém kroku...bylo to báječný....Vaše knížky jsou pohoda, slzy, smích a hlavne je to všechno psane tak, že i já to chápu *1* ,což je naprosto báječný, pište, pište, protože nemám co číst *3*. Váš deník jsem četla na dovolené u moře, smála jsem se a brečela, soucítila s každým Vaším dnem. Deník bych nikdy nenapsala, protože bych nezvládla tu obrovskou "nahotu", která je pro deník samozřejmá. Jsem schopná mluvit o Vašich knížkách hodiny a ten, kdo Vás nemá rád , má u mě velmi tlustou čáru u srdce. Hodně zdraví, hodně štěstí, málo depresí a hodné děti....Hezký den Renata a neposlouchat kritiku, vyjimečný lidé jako vy stejně zůstanou nepochopeni/ to soudím podle sebe, jsem kritizována denně / ...... *1* -
děkuji,moc mi to pomohlo *1*
-
Tak ti musím sdělit, že jsi mě zase pěkně dožral!!! Píšu - ti - protože jsem strávil víkend nad Deníkem a mám dojem ,že tě po jeho přečtení téměř důvěrně znám. Tvoje chyba. Přítelkyni jsem vysvětlil, že makám na baráku. Tak že až dnes uvidí, že není překoženo stéblo křížem, budu zase neprávem obviněn ze vztahu se sousedkou. Samozřejmě tentokrát neprávem. Místo abych já vlezl do soukromí tobě, tak jsi tam vlezl ty mě. Moje chyba. Tvé knihy mám rád. Ivo.
-
díky
Klobouk dolů...Michale... Čtení není zrovna má záliba,jsem dislektyčka a od děctví nerada čtu.Na letošní dovolenou mi manžel koupil Váš deník 2005 a přelouskala jem ho jedna radost.Po večerech jsem mu ho pak předčítala...Snažíme se o miminko a tak jsem nad kažkou zmínkou o vašich děvčatech ronila slzy jako krokodýl:.)Hned po dovolené jsem vtrhla do knihkupectví a nakoupila všechny Vaše hnížky co měli.Čtu jednu za druhou a strašně mě bavíte!!!Já vám moc děkuji za vaší tvorbu a příjemně odpočaté chvíle,které s Vámi trávím... -
autorské čtení
Dá se prosím vás někde zjistit, kdy a kde bude mít Michal Viewegh nějaké autorské čtení? *7* -
Vážený pane Vieweghu,pamatuji si(bylo to ještě na základní škole),že první knihou, kterou jsem od Vás kdy přečetla byly Báječná léta pod psa. Dodnes se k ní ráda vracím a moc si vážím Vaší práce, Vaše knihy jsou pro mě velmi inspirativní, chybí mi od vás už jen tři "kousky".Poslední - Báječný rok se mi také moc líbil, předčítala jsem ho i po večerech manželovi.Chci Vám poděkovat za to co děláte pro českou literaturu a doufám, že budete i nadále takhle báječně tvořit. Přeju Vám hodně moc úspěchů v literatuře i v soukromém životě.Michaela *4*
-
Báječný rok
Milý pane Viewegu, patříte k mým nejoblíbenějším autorům /ještě mám ráda Vaculíka/ a vaši knihu Báječný rok jsem si koupila ke čtení na pláži v domění, že to bude taková lehká literatura / asi mám v podvědomí výroky nějakých recenzentů z Lidových novin/. Četla se sice dobře, byla výborná, ale nakonec na mě působila úplně depresivně ta přibližující se smrt vašeho otce, protože něco ppodobného jsem zažila s mými rodiči. Trošku depreivní byla i Vybíjená, kterou jsou četla před 2 lety, jsem ročník 58 a v té době jsem si ještě nepřipadala tak stará jako vy ve 40. Ale nejzajímavější informace o vás byla pro mě jedna zmínka v novinách, že k vám přiletěla andulka - je to chytré zvíře a je potřeba ji nechat prolítnout a hlaně na ni mluvit, aby se rozvíjela intelektuálně. My našeho Pepíčka pouštíme po domě, i když máme taky prosklenou stěnu, musí se začít třeba večer a v jedné místnosti. Náš Pepíček s námi mluví lidským hlasem /mým/,účelně jedná a stal se naším třetím dítětem - je mu 11 let. /nejsem blázen, je to nadsázka/. Hlavně si nevšímejte kritiků, ocenění se vám určitě ještě dostane, vzpomeňte se třeba na Janáčka, jak neustále bojoval s Nejedlým a trápil se. Můj otec často o někakém jednání řikal, že je to komenzace komplexů méněcennosti. Vy už se nemusítě přesvědčovat o tom, že jste dobrý, protože dobrý jste. Těším se na vaše další knížky . Jana V. -
-
autor versus čtenář
Milý Michale, mám mezi předky taky hodně Vieweghů (kolem Blanska), taky jsem si dělala rodokmen, bylo to dost zajímavé. Ale to jsem nechtěla napsat. Vy nemůžete být bez psaní, já bez čtení. Je to príma kombinace. Párkrát jsem si psala deník, ale musela jsem nenapsat tolik věcí, že se mi to zdálo pokrytecké. Měla jsem panickou hrůzu, že by je mohl někdo číst. Teď po 20 letech jsem si jich pár přečetla. Myslím, že by si to měl každý zkusit. Po letech je to velmi poučné. Fandím Vašim knihám i filmům podle nich, doufám, že jich ještě hodně napíšete a já si jich hodně přečtu. Hodně štěstí! -
Vážený pane Vieweghu, Vaše kniha Báječný rok se mi velmi líbila, myslím že patří mezi ty nejpovedenější, které jsem od Vás četla.Gratuluju!Dala mi nahlédnout do myšlení muže Vašeho věku. Mám stejně věkově manžela a dělí nás 14 let.A díky Vaší knize jsem zjistila, že zas tak nic vyjímečného se neděje... Jsem z Hradce Králové a samozřejmě Vaší knihu Báječná léta pod psa v divadelním zpracování našeho Klicperova divadla jsem si nenechala ujít, skvělý zážitek! Doufám, že se s Vámi někdy setkám! S pozdravem a přáním krásného dne Pavla Jarchovská PS: Vaše knihy na poličce zabírají zatím POUHÝCH 30 cm!!Ale mám rozečtenou další- Názory na vraždu.
-
Dobrý ne, chtěla jsem zeptat, dozvěděla jsem se, že chcete založit nějaký fond na ochranu lidí, o kterých píšou noviny hloupé nesmysly a které se ještě ani nezakládají na pravdě. My jsme podali žalobu na Šíp, a měli jsme jednání 31. 7. 2006, a protože jejich právní zástupce nebyl připravený. tak se jednání odročilo. Držím Vám palce, protože co si teď dovolují novináři zveřejnit je hyenismus. Mějte se moc hezky a nedejte se. Oni si na to musí zvyknout, že budou muset platit za to, co zveřejní. A více takových soudních sporů, ať všichni ví, že překračují určitou mez a taky za to zaplatí. Mějte se moc hezky. MArie
-
čtivé
Vážený pane spisovateli! Děkuji Vám za další "příjemně stávený" čas s Deníkem roku 2005.Rovněž Vás chválím za vtipně napsané scénáře k filmům. No a nakonec jen prostě dodávám, že se těším i na Vaše další knihy. Vašim ženám přeju zdraví, lásku....a hodně štěstí vedle Vás. Ať se vám daří, zdraví Daniela Obermanová. -
Váš deník je průměrná výpověď zakomplexovanýho idiota,coby jednoho z mnoha průměrných zakomplexovaných idiotů v naší zemi(asi 95procent spoluobčanů). Je to smutná zpráva, pane Vieweghu. Nicméně, povzbudivé, že debil je schopný trápit se pro svou tupost, i když si ji naplno neuvědomuje. Zkuste se smířit s tím ,kdo jste.Zkuste se smířit s tím,kdo jste. Úleva příjde zaručeně.Rozhodně nebudete trpět samotou.
-
můj syn
Konečně se po dlouhé době našel někdo, kdo dokázal mě a mého syna(21let) posadit ke společnému stolu a mluvit na stejné téma. Vaše knihy nás dva zase daly dohromady a já se konečně dovídám něco o tom jaký ve skutečnosti je bez té slupky mladého věčně protestujícího muže, který sám neví proti čemu vlastně protestuje. A za to Vám moc děkuju. Případ nevěrné Kláry, Báječná léta s Klausem, Vybíjená, Báječný rok - s k v ě l é. Dovolím si upravit větu z Vašeho deníku: tak dlouho bojuješ se svými dětmi, až je buď pochopíš nebo ztratíš. Vy jste mi pomohl, že jsem syna neztratila, ještě jednou díky. A - píšu, píšu, neflákám se! *3* -
Vážený pane Vieweghu, chtěla jsem vám jen napsat, že vaš film Román pro ženy mě nadchnul. Sama jsem v životě prožila hodně zajímavých epizod a tak mě napadlo, zda by jste neměl zájem natočit další film podle skutečného příběhu. Jako divák vám děkuji za příjemně strávené chvíle v kině, či u televize. Hodně štěstí ve vašem pracovním i soukromém životě. S pozdravem vaše divačka
-
Dakujem za dennik:-))
-
Přání
Všechno nejlepší k svátku, Oskárku....:-)) *14* -
Ahoj. Právě jsem dočetla všechny ty názory tady a neodolám, abych se taky nepřidala. Momentálně čtu Váš "Deník". Jsem Vaše vrstevnice a věřte, že Vás opravdu hluboce obdivuji! Takhle se "svléknout donaha" před národem a hlavně před protivnými kritiky, to by asi kdekdo nedokázal. Vaše romány se mi vždycky moc libily, ale teprve teď si troufám říct, že Vás začínám skutečně poznávat (a to jsem teprve v červenci). Děkuji za všechna Vaše díla a moc prosím, pište a pište, a nic nedejte na kritiku - je to jen závist! *3*
-
Gratuluju k dnešnímu 4.výročí Vaší svatby! Nezapomeňte koupit paní Veronice čajové růže. *4* Lucka
-
Pane Vieweghu, dlouho jsem přemýšlela, jestli Vám mám vůbec napsat, protože nic světoborného ani nového se ode mě nedozvíte a podobných dopisů (možná méně stupidních) asi dostáváte tisíce. Nakonec jsem se rozhodla, že napíšu, ale nevím, jestli se vejdu do předepsaných 2500 znaků. Včera mi maminka půjčila Váš Deník, přečetla jsem ho za jeden den a jeden večer, což je celkem dobrý výkon, když si představíte, že mám doma dceru o necelé čtyři měsíce mladší než je vaše Bára. Byla jsem šťastná, že moje dcera včera spala víc než kdy jindy,asi kvůli těm prodělaným zarděnkám, protože bych asi nedokázala odložit "Vívegovu" knihu ještě před přečtením a nechat si ji na druhý den. Když mi maminka půjčovala ten Deník, tak povídá:"Chceš si to půjčit? On má dvě holčičky, jeho paní se jmenuje Veronika, brali se ve stejný den jako vy s Ríšou a jejich Bára je o něco starší než vaše Zuzanka." A hned citovala: "I bezzubé miminko může mít zářivý úsměv,říká Viewegh. Já to říkám pořád. Zato když se usměje bezzubá baba..." (maminka je zubařka) První kniha, co jsme od Vás četli,byla Výchova dívek v Čechách. Moje mladší sestra z ní "dělala referát". Ve skutečnosti dělala referát naše maminka, která se v tom patřičně vyžívala, nahlas citovala, zatrhávala (jemně, měkkou tužkou!),dělala výpisky... Nakonec z referátu dostala ségra (=maminka) jedničku. Naše maminka ještě nikdy v životě nic horšího nedostala, kromě pětky za zpěv *4* Od té doby dostává alespoň někdo z nás k Vánocům nebo narozeninám buď Viewegha nebo Šabacha a čteme to všichni. Já bych nedokázala napsat ani dobrou recenzi, natož dobrou kritiku, neumím se přesně vyjadřovat, jsem mdlého rozumu, patřím jistě mezi podprůměrné čtenáře, navíc bez schopnosti samostatně si vybrat knihu, přečíst ji a říct na ni vlastní názor, proč se mi líbila,leckdy si nejsem jistá, jestli chápu, co jste právě tímhle chtěl říct... Ale vím, že Vaše knihy se mi velmi líbí, přestože jsou o "banálních věcech", jsou jakoby "o ničem" a zároveň je tam všechno. Žasnu, jak se dokážete vcítit do ženské psychiky, říkám si: Jak ten Viewegh tohle může, proboha, vědět, že si ženská zrovna tohle myslí!" A nebo:"Tohle bylo přesný!" Zajímavé je, jak má spousta čtenářů, včetně mě, pocit, že píšete právě o nich. Jsem moc ráda, že jsem četla Deník a mohla Vás blíž poznat, ale ničím jste mě nepřekvapil, že jste citlivý člověk, dobrý otec a manžel,schopný, inteligentní, skromný, to jsem tušila, takovou jsem měla o Vás
