https://youtu.be/bdoBlfER41A

"Soudruzi-staráme se aby nikdo nezbohatnul a nevidíme,že chudne celý národ!" ..to je citát z r. 1968,tehdy jsme ještě měli svobodu jednání.Potom už všechno neslo punc okupačního nařízení.

Domnívám se,že pro komunismus důvody byly (sociální situace první republiky i Rakouska),potom tu byla válka a se SSSR si mohli lidé spojovat naděje,které pokud Rusy blíže nepoznali,mohly přetrvat.Následovala občanská válka,kterou nám zatajili,a v té době se pod vlivem Stalina dostaly k moci zrůdy.Po Stalinově smrti se jich strana zbavila,nastrčila bezbarvé figurky a vzápětí lid chtěl socialismus s lidskou tváří.Jenže komumnismus to je bezedné zlo a to nemůže mít lidskou tvář.Brežněv proto komunismu vrátil tuto podobu,která přetrvala do Gorbačova,který jako náměsíčný,nevěda co činí,Stalinovu říši rozložil.

Teď se nabízí otázka-byl to komunismus,nebo jen ruský způsob života?

druhá otázka je,zda důvody pro komunismus= ponížení v bídě versus zpupnost bohatství  pominuly,nebo se znovu objeví či už objevily?

třetí otázka- byl komunismus u nás jen uplatněním práv SSSR jako vítěze ?

Z toho všeho mi vyplývá,že KSČ nemohla dělat nic jiného než co dělala (poražení plnili přání vítěze).Dělala to způsobem,který zemi nezadlužil a který byl únosný pro zachování národa a jeho kulturních tradic.Nebylo v jejich moci vytvořit prosperitu neboť k tomu neměli svobodu jednání.

A jelikož už vítěz pošel ,není žádné omluvy pro pokračování v porobě a přikládání na zhaslý oheň.

Peking je stejně jako všechny světové metropole přece jen o něco dražší než zbytek země (s výjimkou Šanghaje a Hong Kongu), přesto jsou ale ceny snesitelné a dá se zde vcelku bez problému přežít, samozřejmě za předpokladu, že jíte v malých místních jídelničkách, případně nakupujete v supermarketu - ty jsou přeplněné rozličnými, barevnými nám z větší části cizími potravinami. Pokud jde o jídelny, doporučuji vám mít na papíře názvy základních čínských jídel napsaných čínskými znaky. v některých jídelnách si můžete vybrat, tak že ukážete, co chcete, ale často budete muset vybírat z jídelního lístku, který je pochopitelně téměř všude v čínštině.

Pokud jde o pivo, tak to je zde velmi levné a chutné (ve většině čínských pivovarů mají podíl pivovary německé). Pro nás nezvyklé je to, že v láhvi je vždy 680 ml nápoje, cena se pohybuje v rozmezí 2-5 Y, v závislosti jaké pivo a kde kupujete. Po čaji je to asi nejoblíbenější nápoj.Čaj je tradičně čínským nápojem. V oblibě je především čaj zelený a jasmínový (téměř vůbec čaj černý), číňané ho pijí skutečně všude a je skutečně chutný. V každé jídelně či restauraci ho obdržíte zdarma kolik hrdlo ráčí, samotní číňané si všude sebou nosí malé bandasky, v nichž mají čaj nasypaný a během dne pouze doplňují horkou vodu - kterou mohou získat prakticky kdekoliv. Velké termosky na horkou vodou jsou téměř všudypřítomné.

V den odjezdu se na cestu do Chengdu, která trvá 28 hodin a kterou strávím v hard-seat vagonu, zásobují jídlem a vyrážím na západní vlakové nádraží, odkud vyráží většina vlaků směřujících na jich a západ země. Na nádraží se lze dostat pomocí metra (3 Y) - západovýchodní linkou na stanici Junshibowuguan a autobusu (1-3 Y) - nejlépe je zeptat se na stanici autobusu, kterej je ten pravej. Jako cestování kdekoliv jinde v Číně, vyžaduje vše maximum důvtipu, i když zde je ještě člověk stále ve výhodě díky anglickým nápisům. Nádraží je gigantické a připomíná i způsobem odbavení spíše letiště. Buďte pozorní, i když vše je celkem přehledně značeno, takže se zde dá vcelku dobře orientovat. Cestování vlakem po Číně je však zvláštní kapitola a věnuji se mu následující kapitole.

Chhujem sem myslel Mináře. Omlouvám se všem který sem uvedl v omyl, sem malinko víc vožralej tak se nezlobte.