Docházelo k výstavbě a provozování jeslí, školek, škol, odborných učilišť, poliklinik, nemocnic, kulturních a společenských domů, sportovních stadionů, rekreačních středisek.
Právo na bezplatné vzdělání– od jeslí, přes mateřské školky až po vysoké školy. Vysokoškolská centra vznikala ve 20 městech republiky (za první republiky byla pouze čtyři). Celkem bylo postaveno 36 budov civilních vysokých škol.Zdravotní péče – ve zdravotnictví byla zavedena bezplatná péče (léky a léčiva byla vydávána za symbolickou částku 1 Kč). Obyvatelstvo bylo zabezpečeno v nemoci, invaliditě a stáří. Přirozená byla péče o zdravotně postižené, seniory a těžce nemocné. V období od roku 1948 do roku 1989 vzrostl počet lékařů z 10.659 na 57.940, počet obyvatel na jednoho lékaře se zmenšil z 1.158 na 270.Právo na práci – v zemi existovala plná zaměstnanost. Lidé nemuseli jít za prací, práce šla zkrátka za nimi. Nemuseli mít tak obavy ze ztráty práce či zaměstnání (nebyli ohroženi ani při kritickém vztahu k nadřízeným – snadno si našli práci kdekoliv). K životní úrovni patřilo zkracování pracovní doby i pracovního týdne.
Nízké platy byly vyváženy dotovanými cenami potravin, bydlení, hromadné dopravy, lékařské péče, kultury, umění, sportu a mnoha jiného.

Asfaltové silnice vedly k roku 1970 i do nejodlehlejších obcí. Ve formě vlakové či autobusové dopravy do všech míst i obcí. Autobusová síť v roce 1948 zabírala 44.047 kilometrů, a v roce 1989 to bylo 299.489 kilometrů. ČR měla v období éry socialismu nejhustší sít veřejné dopravy na světě, byť mírně technicky zastaralou.Dobře sloužila vodní doprava i flotila námořních lodí, jejíž likvidace po roce 1989 byla ostudnou záležitostí. Rychle se rozvíjela i letecká síť. V roce 1948 zabírala 18.685 kilometrů, a v roce 1989 to bylo 124.327 kilometrů.Vybudována byla soustava televizních vysílačů a technické zázemí televize, které pokrylo od základů území republiky TV signálem. Do provozu byla uvedena ústřední telekomunikační budova na Pražském Žižkově. Počet telefonních přípojek se z 386.000 v roce 1948 zvýšil na 4.132.000 přípojek v roce 1989.Zemědělství a potravinářství:
Zemědělství se orientovalo na potravinovou soběstačnost v zásobování potravinami mírného pásma. Díky tomu jsme mohli vyvážet i do zahraničí. Deficity u tropických produktů zmírňovaly vývozy cukru, sladu, chmele a piva.Srovnání v letech 1948 až 1989 – zaznamenaný chov hovězího skotu 3.336.000 kusů až 5.129.000 kusů, chov prasat 3.242.000 kusů až 7.498.000 kusů, sklizené obilí 4.768.000 tun až 12.042.000 tun.
Vznikala a modernizovala se zemědělská velkovýroba, zemědělství se tak svým strojním vybavením přibližovalo průmyslu. Nejznámější je Slušovický agrokombinát. Dále docházelo k vyrovnání velkých výchozích oblastních ekonomických a sociálních rozdílů, rovněž i rozdílům mezi vesnicemi a městy.Byly vybudovány závody potravinářského průmyslu: cukrovary (Vávrovice u Opavy), masokombináty, čokoládovny (Modřany), potravinářské závody (Strakonice, Březhrad), mlékárna a sušárna mléka ve Strakonicích.Bytová politika
Postupně byl překonáván bytový problém zděděný z první republiky a období okupace. Bylo zavedeno rovné právo na byt (případné ubytování pro všechny). Mladým rodinám byly poskytovány bezúročné či zčásti odepisovatelné půjčky. V řadě případů bylo možné získat podnikový byt.Postavily se stovky obytných sídlišť s 200.000 panelových domů a 1.200.000 byty, což přestavuje 55 % všech bytů a 30 % veškerého bytového fondu. Dekrety na tyto byty se předávaly rodinám bezplatně. Nájemné činilo podstatně méně než 10 % průměrného příjmu.

Surovinové zdroje a energetika:
Těžba černého uhlí se zvýšila zhruba o 50 % a dosáhla 24 milionů tun. Těžba hnědého uhlí stoupla téměř 5krát a pohybovala se na úrovni 100 milionů tun. Posléze byla velmi rychle provedena elektrifikace obcí.Příprava a dokončení stavby elektráren v uhelných revírech a hydroelektráren. Již v padesátých letech 20. století byla spuštěna poslední turbína ve velko-elektrárně Opatovice, dostavěna elektrárna v Tušimicích a v Dětmarovicích, elektrárna Mělník III., do provozu byla uvedena elektrárna Kamýk aj.Celkový instalovaný výkon elektráren v letech 1948 – 1989 vzrostl z 2.625 MW na 21.670 MW. Byly vybudovány 4 atomové elektrárny, např. v Jaslovských Bohunicích a Dukovanech včetně 23 tepelných a 26 vodních elektráren.V roce 1948 bylo v zemi minimum přehrad. Byly vybudovány přehrady Orlík, Orava, Šírava, Lipno, Slapy, Vranov, Štěchovice, Dalešice a Plumlov. Vodními díly byly tedy v období socialismu pro zemi zabezpečeny zdroje energie a pitné vodyEnergovody, plynovody a ropovody:Byly položeny stovky a tisíce kilometrů energovodů, plynovodů a ropovodů. Významným pro dopravu energie se stal ropovod Družba, zprovozněný v roce 1962 a plynovod Bratrství, uvedený do provozu v roce 1967, resp. 1972. Oba spolehlivě fungují dodnes. Tranzitní plynovod ze Sovětského svazu a plynovod z Hodonína do Havířova.Doprava, infrastruktura a spoje:Systematická elektrifikace začala v roce 1955. Do roku 1980 byly železnice elektrifikovány. Přepravní výkony hlavních železničních tratí v zásadě převyšovaly přepravní výkony hlavních tratí západní Evropy. Vybudovala se podstatná část pražského metra s 38 stanicemi.

K nadpisu :Soudruh redaktor dal blábol na zeď . Major Terazky by řekl : "Čo bolo, bolo, terazky jsem majorom". Oni ti redaktoři dělají z národa totální blbce jako ten fanatik Goebels.

Fyzický objem osobní spotřeby obyvatelstva (bez neplacených služeb zdravotnictví, školství, kultury, apod.) rostl průměrně ročně o 4 %, za celé 40-ti leté období se zvýšil 4,8 až 4,9krát. Průmysl narostl během 40 let více, než 13,5krát. Byli industrializovány i oblasti dříve převážně agrární. Jen za poslední předlistopadovou pětiletku vzrostla průmyslová výroba o 38,5 % a zemědělská výroba o 13,5 %.V oblasti těžkého průmyslu byly vybudovány a rekonstruovány Vítkovícké železárny, vznikla ostravská Nová huť a hutní kombinát v Košicích. Zavedli se zcela nové výroby niklu a hliníku.Za socialismu došlo k výraznému objemu strojírenského průmyslu, který se zvýšil více než 3krát, např. Ždárské strojírny a slévárny, Strojírenské závody v Martině, Hulíně, Uherském Brodu, Moravských Budějovicích a Dubnici.Rozšířilo se strojírenství investiční (v Plzni, Brně, Přerově, Tlmačicích), elektrotechnické (motory v Mohelnici, Drásově, Vsetíně), elektronické (v Pardubicích, Rožnově, Oravě, Bratislavě), automobilové (v Mladé Boleslavi, Bratislavě, Kopřivnici, Liberci, Trnavě).Byl vybudován novodobý chemický průmysl (v Mostu, Litvínově, Bratislavě, Kolíně a Pardubicích), výrobny plastických hmot (v Liberci, Litvínově, Tachově či Chropyni), zavedena výroba silikonu, výroba umělých hnojiv, provoz malotonážní chemie a akrylové chemie, jednotky na výrobu celulózy. Dále vznikly sklárny Bohemia v Poděbradech a Sklo Union v Teplicích.Výroba nákladních aut byla v roce 1948 kolem 7.221 kusů ročně, a v roce 1989 se tento počet zvýšil na 50.570 kusů. Národní podnik Tatra proslul oblíbeností kvůli patentu na páteřový rám a nezávisle zavěšené poloosy. Podnik Jawa vlastnil patent na automatickou odstředivou spojku.Ročně se vyrábělo 120 milionů párů bot a 66 milionů metrů bavlněných tkanin. V roce 1948 se konkrétně jednalo o 64.378 párů bot, a v roce 1989 tento počet již dosahoval kolem 120.289 párů bot.Podařilo se postavit hutní, strojírenské, chemické, potravinářské podniky a továrny. Také chemické výrobky, investiční celky, zařízení pro vodní a jaderné elektrárny, zbraně, nákladní automobily, letadla, říční lodi a televizory.

Na základě žádosti československé vlády se uskutečnila mise Světové banky, která v květnu 1990 vypracovala své hodnocení tehdejšího stavu ekonomiky a doporučení pro její převedení na tržní hospodářství. Uvádí se v něm:
„V mnoha ohledech jsou československá ekonomická opatření v posledních 20 letech relativně dobrá. Příjmy na hlavu stále stoupají, třebaže v druhé polovině osmdesátých let jen ve stěží postihnutelné míře. I vnitřní i vnější stabilita je udržována. Zjevná inflace je menší než dvě procenta v průměru v rámci osmdesátých let. Nezaměstnanost skutečně neexistuje. Sociální ukazatele země ukazují relativně dobrý výsledek. Dostup obyvatelstva ke zdravotním službám, dostatečná doprava, služby v péči o děti a možnosti rekreace jsou působivé. ... Celkový standard vzdělávání zůstává vysoký. Nakonec bezpochyby má Československo poměrně malé vnější zadlužení.“
Uvedené příklady hodnocení ukazují, že ekonomická situace za socialismu katastrofálně nepropadla. Nebyly pouze zápory, jak se to dnes snaží dokázat vládní politici, ekonomové a publicisti. Bylo mnoho kladů. Například neexistovala nezaměstnanost, zadlužení státu. To vše je dnes historicky nejvyšší. Stát sloužil všem, nebyly obrovské sociální rozdíly.

Naše hrubé zahraniční zadlužení (státu, bank i podniků), které za celé Československo koncem roku 1989 dosáhlo 7,9 miliard USD, tj. Asi 500 USD (7500 Kčs) na obyvatele, rychle v dobách kapitalistického postkomunismu a jen za ČR vzrostlo do konce roku 2007 na 1,3 bilionu Kč, tedy asi na 6600 USD na obyvatele (více než 13krát).
Příjmy z této privatizace dosáhly v letech 1991 až 2005 částky 523 miliard Kč. Dále za jednu z dalších loupeží století po roce 1989 je označována také kamuflovaná peněžní reforma, spočívající ve znehodnocení úspor obyvatelstva, v důsledku stále trvající inflace, převyšující úrokovou míru. V roce 2004 její výnos dosáhl již téměř 400 miliard Kč.

Socialistický stát po sobě zanechal ohromný majetek zaplacený v průběhu jeho vlády výhradně z peněz našich občanů. Byl to majetek rentabilní, protože vynášel okolo 10 % z vloženého kapitálu. Dnes by jeho hodnota určitě odpovídala ocenění za 7 až 8 bilionů Kč, ve skutečnosti nám však skoro žádný nezůstal. Osmdesát procent těchto hodnot bylo zprivatizováno, zašantročeno nebo zcela zničeno.
DIKové z hodnoty privatizovaného majetku v rámci kuponové privatizace inkasovali, a to často jen na papíře, nejvýše 2 až 2,5 %. Tento náš společný majetek byl ekonomicky a cenově nesmírně zdevastován, znehodnocen, což lze prokázat například na faktu, že v době na sklonku století, kdy se hodnota majetku USA měřená nejprestižnějším burzovním indexem (Dow Jones) zvýšila z 2.000 na 10.000 bodů, u nás naopak poklesla (index PX 50) z 1.000 na pouhých 400 bodů, přičemž vzhledem k vysoké inflaci by naopak měly být už v té době nominální ceny našeho majetku 4 až 5krát vyšší. Je známé, že akcie srovnatelného majetku byly u nás pro západní investory levnější než třeba v nejchudších zemích světa.

Porovnejme ceny nájmu, bytů a benzínu za socialismu (1970) a kapitalismu (2014):
Za socialismu se ceny nájemného za byt pro dělníky s rodinou pohybovaly kolem 5 procent až 10 procent z platu (cukrovar v Němčicích – podnikový byt 100 Kč, nepodnikový byt ve městě Brno - nájem bytu bez inkasa 200 Kčs, s inkasem 280 Kčs). V kapitalismu, tedy v roce 2014 se ceny nájmů pro dělníky s rodinou pohybují kolem 30 procent až 70 procent z platu (dělník v menším městě z platu 12.000 Kč zaplatí 6.500 Kč až 8.000 Kč). V Praze může mít dělník výplatu kolem 25.000 Kč, zato položka nájemného se pohybuje kolem 14.000 Kč a výše.
Cena vlastního nového bytu v roce 1970 nepřesáhla 24.000 Kčs až 30.000 Kčs, při výplatách studentů po vyučení a dělníků 1.000 Kčs až 3.000 Kč (průměrný a reálný plat 2000 Kč). Výše hypotéky se pohybovala kolem 1 až 2 procent. V kapitalismu, tedy v roce 2014 se ceny zachovalých a nových bytů pohybují mezi 750.000 Kč až 1.800.000 (ve větších městech od 1.500.000 Kč) při výplatách dělníků 10.000 Kč až 25.000 Kč (průměrný plat 26.500 Kč; reálný průměr 15.000 Kč). Výše hypotéky se pohybuje v lepším případě kolem 5 procent.
Cena benzínu v roce 1970 – speciál 2,4 Kčs a super 3 Kčs. V roce 2014 se cena benzínu pohybovala kolem 36 Kč. Počítejme s průměrnou výplatou v roce 1970 (2000 Kč) a průměrnou výplatou v roce 2014 (15.000 Kč a 26.500 Kč). Z toho vyplývá při 160 pracovních hodinách za měsíc v roce 1970 – hodinová mzda 12,5 Kčs, v roce 2014 – hodinová mzda 93,75 Kč a průměrná hodinová mzda 165,6 Kč. V socialismu jsme si za hodinu práce mohli zakoupit 5,2 litrů benzínu speciál a 4,1 litrů super. V kapitalismu v roce 2014 si za hodinu práce může dělník koupit 2,6 litrů, ti bohatší 4,6 litrů.

Koncem roku 1948 bylo v ČSR celkem 757 miliard Kčs, ale již koncem roku 1989 měla ČSSR prostředky v celkové hodnotě 5.178 miliard Kčs. Majetek tedy vzrostl 6,8krát.

Tak nechápu, co komunisti rozkradli.

Měnová reforma z 1. června 1953 představuje zajímavý příklad výběrového přístupu k informacím. Současná propaganda ji spojuje s odporem dělníků v Plzni, ale zcela opomíjí historický kontext.
"Sedm let po válce existoval ještě přídělový lístkový systém a vedle něho volný prodej, kde ale byly ceny několikrát vyšší. Zboží a služby, které stát nedokázal zajistit, doplňoval černý trh. Neúnosnost této situace si začali brzy uvědomovat i představitelé státu.
Tzv. měnová reforma, uskutečněná na přelomu května a června 1953, měla státu pomoci vyřešit několik věcí najednou: zastavit inflaci, zredukovat oběživo, přivést příjmy a úspory obyvatel do souladu s trhem a také přinést peníze do zchudlé státní pokladny na umoření státního dluhu."
K uvedenému výkladu lze dodat, že třeba v Británii byl lístkový systém zcela zrušen ještě později než v Československu. Chybí rovněž informace o tom, že po druhé světové válce proběhly peněžní reformy ve všech evropských zemích s výjimkou Spojeného království, Švýcarska, Švédska a Iberského poloostrova.To, že měnová reforma připravila občany o část hotovosti i úspor, je nepochybné. Stejné ovšem udělala i privatizace po roce 1989:
"V polistopadové éře inflace meziročně nejvýrazněji vzrostla v roce 1991, o 56,6 procenta. Naopak nejméně se měnily ceny v roce 2003, tehdy byla míra inflace skoro nulová, vyplývá z údajů Českého statistického úřadu. Rok 1991 byl v posledních dvaceti letech výjimečný, nikdy před tím ani potom inflace nepřesáhla 21 procent.
Na vysoké hodnotě roku 1991 měla značný vliv devalvace měny, zřejmě také zrušení takzvané záporné daně v září 1990, které způsobilo značný nárůst cen výrobků a hlavně liberalizace cen od 1. 1. 1991. Výrazněji stoupaly ceny také v roce 1993, tehdy rostly spotřebitelské ceny o 20,8 procenta."
V souvislosti s měnovou reformou se samozřejmě nemluví o tom, že ke stejnému datu vznikl univerzální penzijní a zdravotní systém. Byl zjevně položen na zdravých základech, protože přežil všechny útoky.
S odstupem času vypadají informace o měnové reformě skoro legračně. Tehdy byli u moci komunisté, a tak to je na koho svést. Teď máme finanční krize, kam oko dohlédne, a nikdo za nic nemůže.

Za všechny mrtvé v arabském světě díky Pánu Bohu.

Rád ti ten recept poskytnu,já na rozdíl od tebe mám dámu a ta je umí dostal bys ,kdyby jsi mě neurážel rudochu já je v USA nevraždil,ani moji příbuzní a to tam žijou přes 100let,ale nejsem hujerUSA věř ani tupý,.ale co ti budu vyprávět musím šetřit energii je demokraticky předražená.

Ty voe, to je zase žvást, tenhle clanek!!!! Hlavne, ze ta vase milovana Amerika, ktera od konce 2. Sv. valky stoji skoro za kazdym valecnym konfliktem nebo politickym prevratem nic nedluzi?! Ta Amerika, ktera ma sama na rukou smrt statisicu lidi ve Vietnamu, v Koreji, Iraku, Afganistanu, Libii, Syrii apod. I ta Ukrajina je jejich prace!!! Komunisti jsou slabej cajicek ve srovnani s Americkym statnim dluhem. Ten cini nejakych 20 bilionu dolaru!!! To je pro predstavu pres 400 bilionu korun!!!!

Proč jste mi smazaly reakci? Tzn. Znovu:
Arabské jaro a následně vyzbrojovani syrské osvobozenecké armády,z které vznikl isil bylo Američany! Tak si sedni zpět před ČT žumpa a gumuj dál gumo.

Gumídku utři si mlíčko na bradičce a nudličku na šourku,jsi trapný jak vagón blata akademik Drahoš.

Chtělo by to zasvěcený a obsáhlý článek o "měnové reformě" v roce 53.
Nějak moc málo se o ní mluví a píše.

V Plzni byly veliké demonstrace a nepokoje.

S velikou slávou to vzali do ruky už v 53. roce se jim to skácelo.

Já bych mu dal lafetu.. jen co je pravda.. škarpa by úplně stačila!

Za všechny mrtvé v arabském světě může fašistické Rusko! Kdo útočí na memocnice? Rusáci! Kdo útočí na civilní domy? Opět ti rusáci! Tak, ty zaprděný komunisto, drž pussy.

Nejvíce dluží Amerika a hlavě minimálně omluvu za mrtvé v arabském světě !