9/10 ? To snad ne. *4*
Az vyjde Tarkov ocekavam minimalne 20/10.

Jsem sice o 2 dekády mladší, ale vidím to naprosto stejně :-)

Todle ale není simulátor obžérství. V survivalech musíš hlavně přežít, prvky na kterých je pak to přežití postavený už se mohou diametrálně lišit.

Vždycky jsem měl za to, že v survivalech musíš jíst a na steamu (se smíšeným hodnocením) je to zařazeno v survivalech protože jsou populární.

... nejni nic lehčího, než si to přepnout do FPP. Ta možnost tam přeci je. Já hraju jen takto, ať už sólo nebo v týmu. A ano, cheateři tam jsou, ale při takovém množství hráčů se nelze ani moc divit. Já za těch cca. 500 hodin hraní potkal jednoho a hned jsem ho reportoval. Od toho tam je po každém zápase ta možnost podívat se na DEADCAM.

Tak to si ještě počkáš než ta hra bude v hratelné fázi ale gl, nebo spíš hard luck˘˘^^

... jsem taky dříve narozenéj (padesát křížů už mám zasebou).Pařim hlavně FPS a RPG. Ale PUBG mě absolutně dostalo. Je to zábava, adrenalin, radost, smutek a já nevím co ještě všechno najednou. A stačila by mi i ta jedna původní mapa. Pokaždé je to jiné. A nezáleží jestli to hraju v sólo, duo nebo squadu. Přiznám se ale, že odedneška si dám pauzu a začnu si užívat středověku v KC:D 1403

... skvělá recenze, perfektně napsáno. Jako by mi to autor opisoval z duše. Nezbejvá mi, než souhlasit s každým písmenkem. FREE HUGS

Největší plus je že se skoro žádná přestřelka neopakuje. Vždycky je něco jinak. A vždycky to stojí zato. Já se do toho zamiloval :D

po necelých dvou hodinách jsem si zažádal o refund - je to repetitivní, každou čtvrt hodinu člověk musí prolézat budovy a sbírat věci od začátku, plné lidí co čekají, až jim někdo vleze do zaměřovače a v neposlední řadě nějaký trumpeta co mi dal headshot pistolí na několik set metrů přes křoviny, porost a kopec, překvapuje mě, že autor této hře dal 9/10 když byl sám v gamesplay který měli zastřelen autoaimem do hlavy když se snažil odjet buginou.. což mi připomíná, že ježdění s bugino na pouštní mapě a kličkování mezi vraky aut a budovami bylo jediné, co mě bavilo

dokážu si představit proč spoustu lidí tohle baví, ale za mě prostě ne

Nope. Jestli na profilu nekecá, tak je ještě o něco málo starší, než já :)

Tak je to asi lepší než mluvit ve hře a tím pádem každej o tobě hned ví *12*

Tomu bohužel nezabráníš v žádný hře. Dneska jsou TS, Skype, Discord a další neodmyslitelnou součástí a hry vyžadující kooperaci k tomu přímo vybízí.

Sice nesouhlasím ale to je jedno, hádat se tady s tebou nebudu jen jsem napsal co jsem napsal a tímto končím *4*

Nevím jestli jsem starej dědek (spíš někde mezi v mých 27), ale mně ta hra za tech 30 euro stála. Vždy jsem ovšem měl slabost pro MP hry (spousta hodin v v CS, dotě, atp.). Pro mě je třeba jeden opravdu dobrý kill v PUBG mnohem více uspokojující než 30 v jiné hře, takže na čísla opravdu nekoukám. Jinak tahle recenze je opravdu dobře napsána, pokud seš cílovka, tak tahle hra v tobě vyvolá podobné pocity. Pokud ne, tak je možná lepší se jí vyhnout.

To je přesně ono. "Mrtvý" na TS hlásí pozici. Radost hrát solo.
Ale jinak dobře vystižena atmosféra.

''Hral jsem u kamose cca hodinu. Nezazivna repetitivni akce plna cheatujicich cinanu a decek''
Kolik si těch her za hodinu stihl že to bylo plné číňanů *15*

ty budes bracha toho nad tebou, ne? :D

''Unikátní zážitek'' to je trefné, ale pokud někdo sype peníze do ''zkrášlovadel'' je každého věc. Pokud na to má proč ne, v jiném případě už je to o blbosti a zralosti člověka jak se hrou ekonomicky zachází, ve svůj prospěch či prospěch jiného.

Tyhle příběhy jsou naprosto bomba :) S bráchou jsme tehdy jeli po dvojicích a dodnes si živě pamatuju, jak se už nepříjemně těsně zmenšoval kruh a my se krčili v ďolíku u města, bez pořádnýho krytí. Lítalo to na nás z města, od kontejneru v poli, ze vzdálený chajdy i zpoza horizontu vyvýšeniny za námi. Už jenom jít do kleku by znamenalo okamžitou smrt. Nějakým způsobem jsme asi 3-4 lidi vystříleli, přičemž jsme se zmohli jenom na adrenalinový hekání na pomezí češtiny, kterým jsme se ale nějakým způsobem efektivně dorozumívali a hlásili si pohyb a pozice nepřátel (skoro to bylo jako 13 hodin v Benghází).

Mezitím zbytek se postaral sám o sebe vzájemně a najednou... ticho. Brácha polomrtvej, oba ležíme v tom podělaným dolíku, bojíme se i otevřít inventář, pro výměnu lékárničky, aby nám náhodou neunikl nějakej náznak pohybu. Najednou samozřejmě cink - od kontejneru přiletěl granát. Nastupuje zmiňovaný adrenalinoý Kilimandžáro, řvu něco jako granát, kašlu na ďolík a zdrhám pryč, co mi virtuální nohy stačí. Brácha reaguje jinak - jde do kleku a přiráží jednoho kontejňaráka k zemi ještě dřív, než vybuchne granát. Opět funguje vzájemná komunikace na úrovni kmenovýho dialektu, bratr - teď už zabit granátem, hlásí na TS načatýho nepřítele. Otáčím se, dorážím ho ještě dřív, než se stačí po čtyřech doplazit do krytu, kde by ho jeho kumpán oživil.

Je to 1vs1, kruh je tak malej, že se už nezmenšuje, takže dobíhá časomíra. Rupnou mi z napětí nervy, tak si řeknu, no co, druhý místo je taky dobrý, beru 5.56 do M416 od bratra, nabíjím a jdu přímo na zteč proti kontejneru. Borec vykukuje z druhý strany - asi mu jeho mrtvej kumpán radil na TSku, protože evidentně moje kroky ignoroval nebo neslyšel a nechal se obejít. Takže jsem mu to poslal do zad a victory bylo naše :)