-
clanek o 🤮
-
-
Články z kategorie "téma" už dávno vnímám jako "blog" a neztrácím s nima čas. Samozřejmě někoho to třeba zajímá a přečte si to, ale já na informační herní web chodím konkrétní informace a ne jakési úvahy o tom, jak tráva byla kdysi zelenější.
-
-
Tak tohle mi přijde jako lkání nějakého seniora. Kolik je autorovi? Jinak ke článku - tomu se opravdu nedá než zasmát a napsat git gud. Z toho, co autor píše je jasně vidět, že jeho oblíbenou hru vůbec neumí hrát a přípomíná mi scénu ze Zootopie s lenochody. Pěěěkněěě v klíííídkuuu si kliiikaaaat. :)
Mě tohle naopak donutilo se hru naučit, protože se mi stala dost podobná věc ve Warhammer 40k, kdy jsem poprvé hrál s kamarádem a dal mi klepec během pěti minut s Big Mekem. Stále si to pamatuju a to je to bratru víc než deset let.
-
-
Pointa tkví vtom, že už se to prostě kolikrát nechceš učit, aby sis pak něco dokazoval proti lidem kteří nehrají nic jiného klidně celé roky. Tuhle motivaci máš třeba u pár desítek titulů, ale pak se dostaneš do fáze kdy si říkáš jestli ti to za to vůbec stojí a zda ten možný výsledek je vůbec to jak to chceš hrát. Čím dál častěji si odpovídam že ne, není. -
-
Ale tak v tom případě nehraju mulťák, ne? Já si rozhodně nemám potřebu nic dokazovat. Znám svý slabiny a svoje silný stránky a rád se něčemu naučím, když se postavím před schopnějšího soupeře. Tu hru kolikrát člověk ani pořádně neumí a nenaučí se jí, pokud není takto konfrontován. Pak se ti otevře úplně nová dimenze hraní té dané hry. Samozřejmě ne vždy - například For Honor je takřka nemožný hrát po několikaměsíční pauze, je to šíleně skill a time based hra. Takže si dám občas proti AI, občas proti živýmu protihráči, většinou dostanu na budku, poděkuju, gg a jedeme dál .Ale rozhodně to není nic, co by se objevilo v poslední době. Tak to bylo a bude vždycky.
-
-