Rostliny mají schopnost zejména v zásobních orgánech a semenech hromadit specifické látky.
Pokud rostlina roste mimo původní niku, může vyrůst a dokonce se i rozmnožit, nicméně nejsou-li v půdě ony specifické látky (typicky například stopové prvky), nejsou pak ani v rostlině.
Podobně roste-li rostlina v příznivějších podmínkách, než je zvyklá, změní se i složení zásobních látek a semen. Podobně, roste-li v podmínkách z nějakého důvodu nepříznivějších (tedy z hlediska té rostliny, ne nutně z hlediska pěstitele).
Není to nic překvapivého, je to normální ekologie a fyziologie (a agrotechnika, samozřejmě), ale:"...je to marný, je to marný, je to marný!".
Narazil na to každý, kdo se pokusil na nějaké přednášce nebo semináři vysvětlit aktivním biomatkám, proč se v ČR nepěstuje například tvrdá pšenice nebo špalda (ve velkém), když je tak fantasticky zdravá.
Nevím, co přesně myslíte napumpováním umělými hnojivy. Hnojiva jakéhokoli původu musíte dodat, chcete-li získat vyšší výnos, než je přirozená úrodnost. Odhadnete, kolikát méně pšenice byste vypěstoval bez hnojení oproti stávajícím osmi tunám z hektaru?
(Stávající odrůdy pšenice přitom dokáží v ČR v optimálních podmínkách dát přes dvanáct tun z hektaru.)