Listopad 89: Lidé se stali svobodnými a život se změnil k lepšímu

Česká demokracie oslavila nedávno osmnácté narozeniny a stala se tak plnoletou. Není dokonalá, tak jako není dokonalé žádné lidské dílo, chybičky se vloudily. Sametová revoluce však znamenala návrat České republiky do vyspělé civilizované Evropy. Jejím největším přínosem byla svoboda. Svobodní lidé mají daleko větší možnosti rozhodovat o svém životě než za socialismu a žijí si lépe než za komunistů.
Československo vedené komunisty bylo takovým jedním velkým koncentračním táborem. Mělo zadrátované hranice se svobodným světem, na kterých pohraničníci stříleli lidi, kteří jaksi netoužili žít v "socialistickém ráji". Komunisté jsou nepřáteli svobody, kteří si osobují právo rozhodovat o druhých. České země se vlastně za jejich éry vrátily do dob nevolnictví, kdy také vrchnost určovala, kdo kam může vycestovat, či které děti smějí studovat. Ekonomické výsledky socialismu byly tristní, továrny vybavené zastaralou technologií vyráběly zastaralé výrobky, které neměly šanci prorazit na vyspělých trzích. Typickým příkladem byla auta značky Škoda, která byla na Západě terčem vtipů a posměchů. Komunisté byli zoufalci, kteří ve své neschopnosti sáhli i k metodám nucených prací, poněvadž nic jiného povinné brigády nebyly. Naštěstí listopadová revoluce, znamenala obrat. Česká republika se stala demokratickou zemí s tržní ekonomikou. Předností tržní ekonomiky snad ani nemusím normálním lidem vysvětlovat. Podnikatel, když zjistí, že trh potřebuje například toaletní papíry, tak je začne vyrábět, prodávat a vydělá si slušné peníze. Ale proč ne, ať se slušné podnikání vyplácí a lidé budou mít v obchodech toaletní papíry. Za socialismu se výroba toaletních papírů plánovala centrálně a výsledkem bylo, že toaletní papíry v obchodech často nebyly a když ano, tak se na ně stály velké fronty. Ale tak tomu bylo v různých dobách s dámskými vložkami (co je to za režim, který nedokáže zajistit ani základní hygienické potřeby), masem, čočkou, jižním ovocem, nůžkami, barevnými televizory, auty apod. Je jasné, že po obnovení kapitalismu se vyskytly problémy. Jedním z viníků byla i mentalita lidí zděděná z dob socialismu, kdy se národ řídil hesly „kdo nekrade okrádá rodinu;“ „z cizího krev neteče“ a podobně. Na jatkách, na stavbách apod. se za komunistů kradlo ve velkém, a tak se nelze divit, že někteří ti tzv. tuneláři v tom pokračovali i za nové éry.

Jak Putin sabotoval Gorbačovův program Ropa za potraviny

1987, kdy Gorbačov uvolnil pravidla pro obchodování ruských podniků a ruských občanů se zahraničím, tito nesmírně na úkor státu zbohatli, protože ropu a jiné nerostné suroviny nakupovali v RF levně za vnitrostátní ceny,
a prodávali je v zahraničí za daleko vyšší tržní ceny …
Ruští úředníci, jako např. Putin na petrohradské radnici, kteří jim k vývozu vydávali licence, většinou v těchto firmách měli finanční podíl.
V rámci Gorbačovova programu Ropa za potraviny Gajdarova vláda zmocnila petrohradskou radnici, aby za suroviny dovážela potraviny, ale na tom by mafiáni nevydělali.
Gorbačovův program Ropa za potraviny zkrachoval pro chamtivost ruských úředníků a „ podnikatelů „ – z RF proudily suroviny, potraviny za ně však nebyly dováženy žádné, peníze šly na soukromé offshore účty „podnikatelů“ typu Vladimíra Putina.
Putin byl, dle geoložky a radní Mariny Saljevové, zkorumpovaný od samého počátku, např. v létě 91 vyjednal nákup masa od německé firmy Kontinent za 90 mil. německých marek.

Když Marina Saljevová z radnice dorazila do Německa kontrakt podepsat, bylo jí řečeno, že kontrakt již podepsal soudruh Putin, a maso již bylo dodáno.