Pokud chcete přidávat komentáře, musíte se:

Registrovat nebo Přihlásit
  • Bližší košile než kabát. Jak na tom byla Česká republika? V roce 2017 chybělo 39 595 novorozenců do vyrovnané populační bilance ČR. Denně se nenarodilo 108 dětí v rodinách pracujících rodičů! To vše díky dvěma problémům v legislativě! Za prvé, stát peníze rodičům na výchovu dětí nenechá. Nadměrné zdanění mezd rodičů bylo ve výši 44 miliard korun/rok. Šlo o peníze, které si rodiče sami vydělali! Za druhé, díky podvodné účetní praxi při správě státního důchodového systému (https://slideplayer.cz/slide/13563954/), jsou investice rodičů do výchovy dětí nevratné! Díky tomu je na místě otázka, kterou si mladí pokládají: Proč vychovávat vlastní děti, když mi stáří zajistí z odvodu sociálního "pojištění" děti které jsem nevychoval, tj. děti cizí? 
  • Ty aktivistky jsou jen vrchol ledovce. To co nikdo z politiků nechce vidět, je skryto v podobě nadměrného zdanění mezd rodičů vychovávajících děti a v době kdy rodiče odejdou do důchodu, tak se rozdělí o svoje dividendy z investic do výchovy dětí s bezdětnými důchodci a to nejen v sociální oblasti, ale také v nákladech za zdravotní ošetření. Tak proč v tzv. vyspělém sociálním státě vychovávat děti? Nevěříte díky masivní propagandě o pomoci státu rodinám (pravda je to jen u tzv. sociálně vyloučených)? Nevěříte díky lživým názvům zákonů z 90. let o sociálním, důchodovém a zdravotním pojištění?
    • Na jejich děti přispívali i ti bezdětní. Daňové úlevy, dětské příspěvky, zdravotní výdaje, školství atd, atd.

      • Jste z těch, co se nechali opít rohlíkem. Bez legrace, pravda je opak toho co hlásají média. 1/ Daňové úlevy jsou ve skutečnosti nadměrnými daněmi. V roce 2018 stát nadměrně zdanil mzdy pracujících rodičů v celkové výši 44 miliard korun. 2/ Máte pravdu v tom, že část daní bezdětných jde na náklady výchovy dětí těch druhých, z toho ale vyčerpají ve stáří bezdětní v průměru pětinásobek! Pokud chcete vědět víc, zadejte do vyhledavače: Sociálně ekonomický audit státního důchodového systému.  
  • Přírodní výběr, evoluce to jsou zrádné věci... Člověk by řekl, že  už jsme se naucili poručit prirode a nebyl by daleko od pravdy. Zatímco v živočišné říši když je všeho dostatek a nejsou predátoři populace roste. U lidí je to naopak... Somalsko je typický ukaz země, kde by nemelo docházet k růstu populace. Bída a hlad a válčení jak se zdá ale podporují porodnost, zatímco komfort a dostatek a mír podle všeho vedou k vymírání. 

    Ono to nejspíš bude tím že člověk je tak socializovaný, ze to co vede v živočišné říši k vymírání umime přeměnit na evoluční výhodu.

  • Ta paní a ten pán na fotce vypadají dobře.Nechť se na sebe podívají za třicet let,poznají na sobě,co se s  nimi stalo.Zestárli.A tak se stane i s planetou Země,ale 30 let pro planetu Země je miliontina pšouku její existence.Když všichni lidé zestárnou a pochopí tu nesmyslnost nápadu neplodit děti.?Planeta vymře od lidí a tím dá možnost v rozmnožení se mnoha druhů zvířat.To je ta fantasmagorie některých neziskovek,které by se v brzku neměly kým doplnit.Ale příroda je mocná a a nenechá se ošálit hlupáky,kteří se zřejmě špatně narodili.

  • Nietzsche říká,že všeho lepšího je míň a všeho horšího je víc.Tak je to i u lidí.A nebo ne.A to je právě ta otázka,na kterou hledám odpověď- člověk.Člověk není Homo sapiens,člověk je AMH=anatomicky moderní člověk.Čím se geneticky liší člověk(AMH) od zvířete je nejasné,našel se jediný  lidský gen-FOXP2
    (nalézá se na 2. chromozomu,který vznikl před 5 miliony let spojením
    dvou šimpanzích chromozomů)a který zodpovídá za řeč.Tento gen mají  poddruhy člověka-kavkazoidní,negroidní a mongoloidní.Jak se od sebe liší fenotypem víme,geneticky je to zajímavější-mezi šimpanzem a kavkazoidem je to rozdíl 1%.Mezi kavkazoidem a negroidem nevíme,nechtějí říct.Jak se liší negroid od šimpanze zase nevíme,zase nechtějí říct.Můžeme dedukovat,že asi počtem chromozomů a genem FOXP2.Zato však víme,že od Neandrtálců mají kavkazoidi a západní mongoloidi 1 až 4% DNA,kterou negroidi nezdědili.Takže kavkazoidi a západní mongoloidi se liší od negroidů o 1až4%,t.j. více než se tito liší od šimpanzů.Ostatní mongoloidi a austrálci mají zbytky(a to až 10%)DNA od Denisovanů,které u negroidů zase schází.

    Takže můžeme říct,že se  lidé mezi sebou liší více,než se člověk liší od zvířete,což je nelogické.Správné by bylo říct,že se lidské druhy mezi sebou liší více než se  liší od zvířete.

    A je-li tu obava,že jeden z druhů vymírá,pak je třeba aby se o jeho vhodné namnožení postaraly instituce.


Pokud chcete přidávat komentáře, musíte se:

Registrovat nebo Přihlásit