Tak to je přeci jasný, ne. V gravitaci jsou skafandry bílý, kdežto v martanovi barevny.

Hra obsahově nepřináší bohužel nic víc, než to, že se (dle mého až nesmysl) vše hroutí a hráči nezbývá nic jiného, než doufat, že hodí dobře kostky. To si můžu zahrát člověče nezlob se a pobavím se víc. V téhle hře nejde vůbec o to, co se člověk rozhodně dělat, ale o to, jak algoritmus nahází kostky.

A to je tak nějak na hru málo.

Trošku jsem nepochopil ten konec s grafickou stylizací hry. Jakej je rozdíl grafický stylizace 2001, Gravity a Marťana?

Prvek náhody podporuje to, jak a kde se hra odehrává. Schopnosti jsou jedna věc, ale moment překvapení druhá. Pokud hru považuješ za nespravedlivou, tak dobře, ale vyčítat jí, že umí (i negativně) překvapit, není zrovna objektivní argument.

Na tuhle hru jsem se těšil do té doby, než jsem si ji několikrát zahrál. Náhody je tam až přespříliš. Jestli projedete není z větší části dané vašimi schopnostmi, ale tím, jaké přijdou nepříjemnosti. Jinak řečeno, hru projdete, pokud na vás bude hodná. Kdyby se podařilo nějakým způsobem snížit prvek náhody, tak by to mohla být dobrá věc. Takhle je to průměrná, až podprůměrná hra.