mluvíte o příběhu a dáte tam obrázek ze starbraku.... prostě games.tiscali a jejich apríloví fórek *1* *1* *1*

RTS nikdo nehraje kvuli pribehu. Je mi lito ale clanek je nanic.

Podlě mě se příběh nemusí ani nijak rozvětvovat. Stačí, když je hezky zpracovaný a motivuje hráče k tomu aby si pustil další misi, odemkl další jednotky a viděl další video. Kvalitních strategií je fakt málo. Proto pořád hraju už deset let staryho SupremeCommandera a se mnou spousta lidí na faforever.com. Chris Taylor tenkrát vytvořil klenot, který září dodnes. Strategie, ve které jde primárně o strategii a ne o to kdo má kolik kliků za minutu a jestli má o 5 vteřin spožděnej build oproti soupeři.

Tady by se mohla rozjet zajímavá diskuze.

Větvení příběhu je pro mě rozhodně zajímavé, a i když jde o nevýznamná rozhodnutí či outcome z nich, o to víc mě potom hra baví, protože mám pocit skutečné kontroly nad během událostí. Je tu však jedno velké ALE.

Problémem strategií, a to dlouhodobě, podle mě není nedostatek mechanik (mezi které počítám i větvení příběhu). Problémem je samotný příběh, který je často neuvěřitelně neosobní, nevzbuzuje ty správné pocity a hráče tak vůbec neupoutá. Starý C&C Tiberian Sun je krásný příklad toho, jak se to má dělat. Po každé misi následuje video "za odměnu", čímž se posune příběh. Zároveň jsou hráči dobře dávkovány nové jednotky, které se objevují i v příběhových videích. Ve hře potom nejde přimárně o bombastickou záchranu světa, ale o jednoduchý konflikt dvou stran. A úplně to stačí.

Pro mě tedy platí: Příběhové větvení ano, ale pokud stojí za houby příběh samotný, nějaké větvení hru nespasí

Starcraft 2 je skvělý příklad, jak se mají dělat RTS. Nedávno jsem si koupil komplet trilogii a proseděl jsem u toho celý týden v kuse. Protože ten příběh a provedení všeho je neskutečně super.