Rozhodne jde o hratelnejsi zalezitost. Jednicka mela hodne strmou krivku obtiznosti a pozdeji uz ani tolik nezalezelo na tom, kolik jednotek si hrac udrzel do pozdejsich fazi, ale spise rozhodovalo jejich slozeni. Tady tusim krom 4. mise, ktera pokud nema hrac k dispozici plnou skvadru, tak zaskripe nemalo zuby, je hratelnost vcelku plynula. RPG prvky, dialogove moznosti ovlivnujici spad a smerovani deje jsou velmi prijemnym zpestrenim oproti originalu. 

Doplnovani stavu jednotek je taky reseno zajimaveji; zabite jednotky lze doplnovat za dukaty pouze v osadach, takze klasicky rest uzdravi jen zranenou cast druziny. 

Dalsi masivni rozdil je upgrade stavajicich typu jednotek pavoukem do elitnejsich a vice specializovanych trid, coz mi taky prijde zajimavejsi, ale je to spise otazka vkusu. 

Konecne je taky vyresen problem omezeneho poctu tahu na bitvu. Takze pomalejsi prijdou maximalne o penezni bonus namisto opakovani a nekonecneho nahravani pozice, coz je imho o dost elegantnejsi reseni.