Name: Bad Day L.A. - recenze
Item: Bad Day L.A.
Rating: 4

Čas od času potká den blbec každého. Z postele vstanete špatnou nohou, chleba s máslem upadne na koberec a autobusák přibouchne dveře před nosem. Na trable hrdiny této ulítlé hry však nemáte ani náhodou!

Autor: Jiří Lavička
Publikováno: 18.září 2006

zdroj: tisková zpráva Verze hry: finální/anglická/PC
Doba recenzování: 1 týden

zdroj: tisková zpráva Čas od času to potká každého. Prostě den blbec. Z postele vstanete špatnou nohou, chleba s máslem vám upadne na koberec a autobusák vám přibouchne dveře před nosem. Nejradši byste v tu chvíli zabíjeli. Na trable hlavního hrdiny z nového počinu s jménem designéra American McGee v názvu však nemáte ani omylem. Ostatně od tohoto podívína byste asi ani nemohli čekat něco tradičního. Simulátor nejrůznějších přírodních i jiných katastrof ještě nevymyslel nikdo, pokud nepočítáme uragány a Godzillu v Sim City, takže byl faktor natěšení nezvykle vysoký. Cell-shaded grafika, spousta satiry na každém rohu a v hlavní roli hláškující houmlesák Anthony.

•Co se na téhle kombinaci může pokazit?
Odpověď na tuhle otázku si nechám ještě chvíli pro sebe, abychom nebyli hotoví příliš rychle. Nejdřív se vraťme k Anthonymu - mírně zapáchajícímu a ošuntělému bezdomovci, který si po dálnici tlačí svůj vehikl ze supermarketu a do zad se mu opírá sluníčko a klaksony nespokojených řidičů. Pravda, s nákupním vozíkem je trochu trnem v oku, ale to se změní ve chvíli, kdy do jednoho z nadjezdů narazí v plné rychlosti letadlo, nacpané k prasknutí nervovým plynem. Anthony ještě netuší, že je to teprve první z katastrof, které ho dnes čekají. V obláčcích zeleného kouře se mihotají zvracející spoluobčané, v kolí hořících vraků pobíhají postupně se grilující nebožáci a z Anthonyho se stává muž činu.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva
TIP: kliknutím na velkou verzi screenshotu se dostanete na následující obrázek

•Od bezdomovce k akčnímu hrdinovi
Toník opravdu rád mluví (a vyřídilku má slušnou), ale ještě raději jedná. Poté, co si proklestí cestu skrz čerstvé vrakoviště a uhasí pár hořících fakulí, vyfasuje jednak neustále zvracející děcko (zůstane s vámi až do konce, věru milý kumpán) a posléze také první střelné zbraně. K naštvaným lidem, kteří po něm bezdůvodně házejí všechno možné, se totiž přidají zombie (lidé nakažení nervovým plynem) a teroristi. Možností je několik... někoho může uzdravit hasící přístroj, ostatní si dají říct až po řádné dávce olova. Zkuste tyhle přístupy kombinovat a pokud nebudete hrozbou pro své okolí, přestanou na vás útočit obyčejní civilisté. Mechanika tohoto morálního systému je ale dost záhadná, takže se stejně nakonec střílí do všeho a do všech. Chcete si přece užít trochu zábavy.

S Anthonym projdete skoro celé město a kolotoč krizových scénářů se roztočí vskutku rychle. Po leteckém neštěstí se budete muset vypořádat s otravnými teroristy a když už to vypadá na pohodový odjezd do nemocnice, začne zemětřesení a nebe vám pošle na pozdrav pár meteoritů. Kdo vydrží i tuhle spršku, toho zchladí tsunami vlna, před kterou lze utéct přímo doprostřed války gangů. A aby toho nebylo málo, vzbouří se mexičtí dělníci. Opravdu mocný koktejl, ze kterého můžete usrkávat po mocných hltech. Problém je, že takhle na papíře to zní mnohem zábavněji než na monitoru vašeho počítače.

zdroj: tisková zpráva
•Máme rádi Southpark
A že se to autoři snažili mohutně podpořit vizuální stránkou. Bad Day L.A. zapřáhnul do svých služeb cell-shaded grafiku, kterou jsme mohli vidět např. v komiksové FPS XIII. První dojmy byly vesměs kladné a hodně potěšily i stylové loadovací obrazovky, ve kterých se mění roztomilé ikonky. Nečekejte ale grafické orgie, ve své podstatě je technická stránka hry velmi průměrná a snaží se útočit hlavně svojí neotřelostí.

Jak moc se to zadaří, to už záleží na subjektivním názoru každého hráče. Já jsem byl kombinací zjednodušených, mírně agresivních kontur a svérázného humoru celkem potěšen, takže jsem přimhouřil oko a rozhodnul jsem se hrát s autory tuhle malou hru na odpouštění až do konce.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva

Narážkami na americkou politiku a popkulturu se vážně nešetří, i když hlavní hrdina je možná až příliš nekorektní. S rychlopalnou mluvou ve stylu Chrise Rocka zjevně musíte být trochu drzí, ale jakkoliv nejsem žádná citlivka, jsou v jinak dobře napsaných monolozích okamžiky, kdy humor působí trochu křečovitě. Přesto se dá úspěšně tvrdit, že in-game filmečky uvozující jednotlivé mise a Anthonyho průpovídky patří k tomu nejlepšímu z celé hry. Ten zbytek je totiž docela peklo.

•Je to budget, není to budget?
Ačkoliv jsem titul od začátku bral spíš jako nezávaznou hříčku, ve které si zaběháte po městě, zasmějete se na účet americké společnosti a vyzkoušíte si, jaké je to kličkovat před asteroidy z vesmíru, výsledek předčil veškerá očekávání a to bohužel v tom negativním smyslu. Dokud plníte záchranářské mise na dálnici, je všechno v pořádku, protože si říkáte, že je to taková náhražka tutorialu. Hra vám pořád radí, kam máte jít, možností je minimum a když se vydáte špatným směrem, narazí hrdina na neviditelnou stěnu a prohlásí, že tudy rozhodně ne.

zdroj: tisková zpráva Jenže o tom celá hra je! Prostě pobíháte v celkem zajímavě navrženém prostředí, hasíte lidi, léčíte zombie a zabíjíte teroristy/naštvané příslušníky ostrahy/mexické vojáky. Inteligence všech entit ve hře je absolutně tragická, většinou stojí na místě a když se objevíte v dosahu, snaží se střílet vaším směrem. Pokud náhodou při vaší křížové výpravě zemřete, bude to většinou díky kvantitě, ne kvalitě vašich protivníků. Lékárniček a nábojů je všude dostatek (arkádově vypadávají i ze zabitých protivníků), do vašeho arzenálu se krom AK-47 nebo bazuky vleze i zapalovač přestavěný na plamenomet nebo zázračný zastřihávač nehtů. Snaha o originalitu však ne vždy padá na úrodnou půdu a některé nápady jsou prostě "jen" divné.

• Zoufalý stereotyp
Zejména proto, že nepřátelé se respawnují všude možně (většinou přímo za vašimi zády) a když už zemřete, často se objevíte na stejném místě s plnou energií. Tím se ztrácí veškerá výzva a ze hry se stává čekání na další in-game sekvenci, která by vás mohla nasměrovat když už ne k originálnímu úkolu, tak alespoň k nějaké té zábavné hlášce. Ne že by tu nebyly nadějné pokusy - souboj s partou superhrdinů nebo majitelem kina převlečeným za postavu z filmu, to jsou všechno body k dobru, ale fakt, že se neustále pohybujete v prostoru 10x10 metrů, který obklopují ony neviditelné stěny, je hrozně frustrující.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva
Běhací misi občas vystřídá vrchol technologie - postava nastoupí do sanitky/tanku a je v pozici střelce, zatímco tunu šrotu řídí někdo jiný. Projíždíte tak levelem na pomyslných kolejích a likvidujete veškerý odpor, který se připlete do cesty. Zlaté časy automatového House of the Dead. Zaspali snad autoři dobu? Nebo se jedná o rafinovaný sentiment, který jsem nepochopil. Obávám se, že první možnost má ke skutečnosti blíž.

zdroj: tisková zpráva Ono se stačí podívat na hru s kapkou odstupu a vážně se začnete ptát, jestli něco takového stojí za víc než deset dolarů. Levelů je tolik, že byste je spočítali na prstech jedné ruky, menu je primitivní a nelze v něm nastavit ani úroveň grafických detailů nebo rozlišení (!) a o pestré hratelnosti by nedokázal básnit ani ten největší optimista.

•Parťáci za všechny prachy
Jedním z marných pokusů zachránit situaci jsou tzv. parťáci. Po cestě totiž potkáte pár lidí, kteří se vás chytnou jak vteřinové lepidlo a čas od času vám během mise vypomohou. Je to sice maskovaná přítěž, protože jejich inteligence je ještě horší, než v případě teroristů (a to je co říct!), ale v úvodech k jednotlivým misím je špičkování mezi postavami docela zábavné.

O zvracejícím klučinovi už jsem mluvil, do party ještě přibude Mexikánec s motorovou pilou, ostřílený voják a blonďatá -náctka s malým psíkem (Paris Hilton hadr). Vskutku partička k pohledání, ale zároveň absolutně nepoužitelná. Opravdu to vypadá, že tvůrci měli dost nápadů na výrobu celovečerního filmu, který by v mnohém konkuroval třeba Team America, ale při převodu slibného potenciálu do herní podoby jako by je múza opustila. Kdo neuteče, unudí se k smrti.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva
další obrázky z této hry si můžete prohlédnout v naší galerii

•Hlavu si budete muset ustřelit sami
A nebudeme to už omlouvat politicky nekorektním humorem nebo velmi mírnými požadavky na herní železo (Bad Day L.A. by měl bez sebemenšího zaškubnutí běžet úplně všem, zastaralý je na to dost :), protože to jsou jen symbolické berličky, které vás zpomalí během vykopávání téhle hry z vašeho disku. Přestože je dost krátká, vyžaduje její kompletace buď velikou trpělivost nebo chronický nedostatek kvalitnějších (čti skoro jakýchkoliv) titulů. Americká oficiální cena 30 dolarů sice patří k těm příznivějším (u nás však běžná tisícovka za chystanou českou verzi), ale stejně to neomlouvá zastydnutí herního systému někdy na začátku 90. let.

zdroj: tisková zpráva Dovedu pochopit, že vývojáře svrběly prsty a chtěli už už dát průchod svým myšlenkám. Ale odtud potud, pánové. Jestli má být výsledkem tahle uspěchaná a skrz naskrz prázdná hra, pak jí příště raději schovejte do šuplíku. Je sice pravda, že když nahlédneme trochu pod pokličku, zjistíme, že hru vyrobili tycoonoví hudlaři Enlight Software (Restaurant Empire, Zoo Empire, Marine Park Empire, Hotel Giant) a McGee ji jenom zaštítili tradičním "presents", podobně jako Quentin Tarantino uvádí do amerických kin asijské pecky (Quentin Tarantino presents Hero). Ale stejně jako v jeho případě si pak zmatený divák/hráč myslí, že American McGee se zbláznil a že po výborné Alice spojuje své jméno s absolutní hrůzou. Budiž to ponaučením pro všechny. Kdo se chce spálit, ať neváhá, ostatní honem rychle skočte do krytů a počkejte, než se objeví nějaká alespoň průměrná hra...

Stáhněte si: Demo, Trailery, Cheaty...

Související články: TEST, Novinky...

Jiří Lavička
autorovi je 28 let, pamatuje ZX Spectrum a v současné době přebíhá mezi PCčkem, konzolemi a nekonečnou prací v jednom vědeckém ústavu