Přejít na výpis diskuzí
Příběhy her na prvních počítačích byly podobné na obou stranách Železné opony
30.8.2015 | Ladislav Loukota
28 příspěvků
-
asi pred par lety jsem videl dokument Ja Videohra, je to na ulozto, hadam, ze autor to videl taky :D
-
Někdy v druhé půlce osmdesátých let jsem hrál na katedře informatiky brněnského VUT na sálovém počítači hru MMM, kterou jsem později identifikoval jako Mystery Mansion (http://www.lysator.liu.se/adventure/Mainframe_adventures.html#Mystery_Mansion). Zajímalo by mne, jestli ví někdo víc o tom, jak se ta hra dostala do Česka.
-
-
warez
-
-
Super článek, díval jsem se i na ten Bébrův, co na něj odkazujete. Zmiňuje se tam o některých českých hrách ze 70. let, dají se ty hry někde najít? Rád bych je vyzkoušel
-
Bezva clanek, diky za nej!
-
Jistěže měli stejné hrdiny, tedy podobné a byly o tom podobném... nezáleželo na straně záleželo na tvůrcích jak se s tím dokázali popasovat. *4*
-
Díky za článek, výletů do dřevní doby není nikdy dost. Klidně by z toho mohl být seriál - zavzpomínat na Atari 2600 a vůbec tyhle první konzole, osmibity, první kapesní digitální hry/handheldy, hraní přes BBS...
-
je otázka, od kterého roku jsi ty staré hry hratelné i dnes. Můj názor je, že tak 1985. Koncem osumdesátých let začaly vycházet textovky od Infocomu, RPGčka Ultimy, Wizardry, Might and Magic, Gold Box.
Aktuálně mám rozehranou Wizardry 6 (1990) a parádně se u toho bavím. Nikdy předtím jsem tu hru nehrál, takže nemám hlavu zakalenou nostalgií. Ta hra je zábavnější než slavný Witcher. Včera jsem u toho seděl do dvou do rána, což se mi už hodně dlouho nestalo, abych se od hry nemohl odtrhnout. Tyto hry nebyly založeny na grafice, prostředí je dost chudé, o to víc ale pracuje fantasie, která je lepší než sebelepší grafika. A hratelnost je bombastická - hardcore obtížnost, touha posunout se dál, složité hádanky. Dnes už se takové hry nedělají, pokud teda neberu v potaz pár výjimek jako Might and Magic X nebo Grimmrock, což jsou stejně jen pouhé odvary klenotů z této zlaté doby RPG her.
Vyvrcholením RPGček byla doba Infinity Engine her. Od té doby už to jde jen z kopce. Přestaly se dělat obtížné, komplexní hry, které představovaly výzvu, a místo toho se začaly dělat hry pro masy, které dokáže dohrát bez návodu a bez větší námahy kdejaký trouba. -
-
charakteristické pro hry dnešní doby je seznam questů a šipečka na mapě, která přímo ukazuje, co a kde je potřeba udělat. Otázka je, jestli právě toto nestojí za velkou ztrátou hratelnosti dnešních her. O co lepší by byl Witcher nebo Skyrim, kdyby neměly tyto šipečky vodící hráče za ručičku.
-
-
Na druhou stranu, takový Skyrim je obrovský a často nepřehledný. Ona šipka se hodí. I když, stačilo by třeba ukázat jen oblast ve které se nachází cíl úkolu, ale to jsou detaily.
-
Hry jsou dnes bohužel otevřené masám, takže...
-
-
Mario a Pacman nebyli pro masy?
-
kdyby tak byly jen pro vás velký a znalý chlapečky, to by hned svět byl růžovější...
Co o hrách a hráčství můžou vědět smradi jako vy, to by mě teda zajímalo.
-
-
Člověče, musím s tebou souhlasit, na Skyrimu mě fast travel okamžitě vytočil a blaženě jsem vzpomínal na Morrowind a jeho síť... jak se to jmenovalo... mno, ty medúzoidní autobusy =).
Na druhou stranu, třeba v Zaklínačovi si všechny ty asistenty můžeš vypnout, a vskutku, hra pak dokáže pohltit daleko lépe =). -
-
mým snem by byl krokovací dungeon o rozlehlosti světa Skyrimu, který by byl stejně hardcore jako ty staré dungeony. Tyto staré herní mechaniky (krokovací dungeony, izometrická RPG) měly něco do sebe, co se dnes už vytratilo. V těch starých hrách bylo spousta hádanek, o kterých člověk přemýšlel, lámal si hlavu. V nových hrách člověk pouze jde dopředu, nejsou v nich prakticky žádné záseky, žádná výzva. Toho se ale asi nejspíš nedočkám.
-
-
No, asi je docela složitý porovnávat 3D světy a "čtverečkový" světy, co se týká rozlohy. Skyrim jsem nehrál (Elder Scrolls nikdy nebyly můj šálek kávy), ale z toho co vím, je délka hraní kratší než World of Xeen nebo Wizardry VII. A hra s takhle rozsáhlým světem by mi stačila úplně - popravdě u Wizardry VII mě ta velikost světa i občas trochu štvala, World of Xeen měl herní svět daleko zajímavěji a pestřeji vyplněn (to je samozřejmě subjektivní dojem), takže mi vůbec nevadilo dělat dlouhý štreky, jakkoliv byla i možnost rychlý přepravy. No prostě si myslím, že takhle velká hra by bohatě stačila, hlavně aby měla zajímavý obsah, hádanky všeho druhu, díky kterým se kvalitně prodlouží délka hraní a žádný vodění za ručičku.
Ale takovou automapu třeba schvaluju, kreslit mapy mě moc nebaví. Ostatně v těch starých Might and Magic to bylo tak, že kreslení mapy měl jakoby na starost člen družiny, který se tu dovednost naučil, to je zcela logický zakomponování automapy do hry a pokud nechceš a jsi opravdu drsnej oldschool, nemusíš tu dovednost nikoho učit a můžeš si kreslit sám. -
-
Drizzt: "takový Dark Souls mezi..." je především long running joke, tím se doopravdy nesrovnává jakákoliv hra s DS. Made in Fight Club nebo Retro Gamesplay, už ani nevím, kde přesně vzniknul. Můžeš klidně ukázat na Quadraxy a říct, že jsou to "Dark Souls mezi logickými hrami." Jenom aby nám ten joke nevyčpěl, zatím se mi líbí, ale jednou se přežere. *4*
Jojo, nebyl jsem si jist, jestli se to říkalo o Wiz čtyřce nebo o pětce. Tak tedy o čtyřce. To prej dohraje jen šílenec. Válej se mi tu všechny a od všech jsem zkusil úplný začátek, ale chytly mě právě jen šestka a sedmička. Na ten editor mrknu, dalo se čekat, že něco takovýho existuje. A kdo ví, jestli se mi někde nefláká na některém disku, za ty roky už si taky nepamatuju, co jsem kde stahoval. *1* -
ja vim, ale tam se taky spawnou nepratele, kdyz si dachnes u bonfire *5*
-
@n
nejsem si jistý, jestli se Wizadry dá srovnávat se souls sérií. Souls série je spíš akční hra než RPG, záleží na manuálním skillu, jak dobře to dokážeš ovládat, jak se naučíš pohyby potvor.
Wizardry je hra uplně jiného typu - souboje jsou na kola, tj. nic tě netlačí. Ta obtížnost spočívá v uplně jiných věcech - vybalancování takové party, která dokáže přežít (pomocí alokace skill pointů, pomocí vybavení). Pokud si hned na začátku nesestavíš silnou partu, tak tě zmasakrují hned v prvním souboji. -
takze takovy dark souls mezi dungeon crawlery,,,
-
@Mike, existuje vynikající editor pro celou wiz trilogii, jmenuje se to "Cosmic Forge Editor", autorem je Mad God. Ono i v šestce platí to, že musíš strávit 2 dny rolováním party než dostaneš 18 skillpointů. Tento editor ti to umožní hned na začátku. Osobně to nepovažuju za cheatování, můj čas je drahý a nechce se mi strávit 2 dny rolováním postav. Pokud projedeš 6, tak do 7 si můžeš importovat partu, která bude na pátém levelu a bude už docela silná. Nebo ten editor můžeš použít i pro sedmičku.
BTW, víš, že za nejtější RPG hru všech dob je považována hra Wizardry IV ? Každý save co tam uděláš tam znovu resetuje všechny potvory. -
Drizzt: jojo, o tom jak si ve W7 vyrobit od začátku ultimátní bohy jsem četl dost historek, ale popravdě rolovat to třeba i několik dní fakt není nic pro mě. *1* Ale jak tak přemejšlim, určitě by se dal někde najít nabušenej počáteční save a s ním tu hru projet ještě jednou.
Těžko říct, jak tě Might and Magic jednička a dvojka chytnou, kdyžtak mě se nejpříjemněji hrála MacOS verze jedničky a Amiga verze dvojky. Od trojky už jsou nej PC verze, ostatní maj taky cos do sebe - ale to ani není potřeba řešit. Co se týká prvních dvou dílů, je to zásadnější, třeba fakt přijdeš na to, že se ti jiný než DOS verze hrajou líp.
Na ten Uukrul se minimálně podívám, díky za tip, ale obecně mě nikdy moc nechytly jiný než first-person CRPG. Z izometrických jsem měl opravdu rád vlastně jen Baldur's Gate a Fallout (a nevadilo mi, že se Arkanie přepínaly do izo při soubojích) a z těhlech rogue-like mě právě nikdy neoslovilo nic. Nějak to není ono, makropohled na svět samozřejmě funguje ve strategiích, ale v RPG mi znatelně ubírá na atmosféře. Ale zkusím. *4* -
@Mike,
ty náhodné souboje ve W7 nebyly tak hrozné, pokud člověk předtím strávit tak týden grindováním party. Díky změnám povolání šlo vymakat všechny skilly na 100, a pak měl člověk nesmrtelnou faerie ninju, která měla mastery ve všech magických školách, tuny hitpointů, tuny many.
Pak si v nastavení hry šlo nastavit delay pro zobrazování textů na 0, tj. ty souboje šlo odklikat v rámci pár sekund. Člověk prostě držet enter (fight, fight atd) a potvory umíraly.
Jakmile měl člověk takto vymakanou partu, tak se mohl soustředit jen na exploraci a na příběh. Osobně si ale nedokážu přestavit nikoho, kdo by dokázal dohrát W7 bez návodu, přeci jen spousta hádanek tam byla nelogická
World of Xeen jsem nehrál, ale mám to v plánu. Nejspíš si rozjedu celou MM série pěkně od jedničky. Crpgaddict hodnotí i MM1 a MM2 velmi vysoko
http://crpgaddict.blogspot.cz/
když se napravo podíváš na Highest rated, tak MM1 a 2 jsou na solidním šestém místě
BTW, pokud jsi nehrál Dark Heart of Uukrul (taky v tom seznamu), tak vřele doporučuju. Vynikající dungeon. -
n: ale jo, jasně, W7 má sice na poměry čtverečkových RPG fakt rozsáhlou mapu, ale pochopitelně není to zase žádnej nepřekonatelnej brutus. Spíš mi šlo o to, že mi ten svět oproti čtverečkovým Might and Magic připadal takovej prázdnější a míň rozmanitej, tudíž pohybovat se po Guardii mě bavilo míň než třeba zrovna po XEENu. (Samozřejmě pořád bavilo.) W6 a W7 jsou fakt parádní hry, ale Jon Van Caneghem měl podle mě z těch klasiků největší talent vdechnout do čtverečkovýho světa uvěřitelnej život. *3*
-
clovece, rozlehlost wizardry vii asi dost precenujes, kdyz jsem to hral kdysi prvne, tak se mi to taky zdalo obri, ale kdyz naposled asi pred 10 lety, tak mi teprve doslo, ze jsem se s tim spis babral, nez se by to bylo tak veliky
ono to je zdlouhavy, protoze to haze random encoutery (setkani?) a je to takovy lehce neprehledny, ale jinak to s mapou probehnes za chvilku -
flash: Nemyslím, že bůhvíjak záleží na tom, jestli šlo o záměr, nebo z nouze ctnost. Podobně by se dal třeba černobílý film brát jako technická nedokonalost z dob před příchodem filmu barevného. Ale faktem je, že s čb. filmem se pojí určité výrazové prostředky, pro které ho řada filmařů preferuje, přestože mají k dispozici modernější technologii. Myslím, že u her to funguje obdobně.
Jinak souhlasím s tím, že ideální je moct si vybrat. Když už ne v nastavení konkrétní hry, tak aspoň z co možná nejdiferenciovanější nabídky titulů. -
Ono zalezi co je pro koho zabavne a co je pro koho opruz. Někdo by si ty mapy kreslil rad a nekomu trebaq vyhovuje sipka na mape. Hry by měli nabízet na vyber, před spustenim hry co a jak clovek chce, bez moznosti to později zmenit. Jinak co se Skyrimu tyce, nikdo nikoho nenuti třeba ten fast travel používat, jenze nakonec se ukaze ze i ten největší hardcore hrac ho nakonec pouzije, protože se to občas proste hodi. Driv se hry delaly nejakym zpusobem, a nebyly moznosti nebo technologie to delat jinak. Spousta věci jako například krokovani nebyl důsledek toho ze by to tvurci tak chteli, ono to moc jinak neslo. Kdyby tu moznost tenkrat měli, myslim ze třeba takovy Dungeon Master by urcite krokovací nebyl. Je pak tedy otázka co vlastne ty davne super hardcore věci ve hrach vlastne jsou, jestli umysl nebo technicka nedokonalost kterou hraci prejali jako featuru.
-
-
Záseky, záseky... Já ti nevím jestli je to tak vážné - vypustil jsi totiž vliv vývoje informační dálnice jménem internet, kde řešení jakékoli hádanky vygooglíš nejpozději v řádu hodin po vydání hry...
Grimrock 2 má třeba vcelku dost solidní hádanky - alespoň po dobu co jsem odehrál já...
-
-
-
-